Budování Církve Starší Earl M. Monson Sedmdesátník Budování Jeho Církve je jedinečný úkol. Musíme přinést evangelium Ježíše Krista všem lidem v jejich vlastní řeči, aniž bychom poskvrnili čistotu poselství. Kniha Mormon svědčí o tom, jak vzkříšený Spasitel sloužil Nefitům. Ve svém učení uvedl některé věci o posledních dnech: „Shromáždím lid svůj po dlouhém jeho rozptýlení . . . a opět mezi nimi založím Sion svůj.“1 Prorok Daniel „viděl do budoucnosti a předvídal ustanovení království Božího v posledních dnech.“2 V této dispenzaci Pán prohlásil: „Nezatvrdí-li tato generace svá srdce, založím mezi nimi svou Církev.“3 Existuje mnoho odkazů, které potvrzují, že toto je čas, kdy má být budována Jeho Církev v přípravě na Jeho druhý příchod. My jsme ti, kteří mají zvláštní příležitost ještě jednou pomáhat při budování Jeho království. Pronáším modlitby vděčnosti za to, že se mohu podílet na tomto díle, o kterém po staletí hovořili mnozí proroci i sám Pán. Budování Jeho Církve je jedinečný úkol. Musíme přinést evangelium Ježíše Krista všem lidem v jejich vlastní řeči, aniž bychom poskvrnili čistotu poselství. Církev musí pomáhat při přípravě bezúhonných vedoucích, vedoucích, od kterých mohou čestní lidé, ať žijí kdekoli, získat inspirované vedení. Církev má stejnou zodpovědnost za všechny, kteří kdy žili, kteří žijí nyní, i za ty, kteří na této zemi teprve budou žít. Církev musí Pánovým způsobem učit správným zákonům a obřadům, které poslušného věřícího kvalifikují pro věčný život. Existuje mnoho dalších, nám důvěrně známých, požadavků, které způsobují, že se úkol budovat takovou Církev zdá nad naše síly, ale je to úkol od Pána. A jak je taková Církev budována? V mnohem menším měřítku vím, co vyžaduje vybudovat nádherný chrám, a znamená to více než podrobné plány nebo kvalitní materiály. V každé fázi procesu to vyžaduje zručné pracovníky, z nichž každý pracuje tak, jak nejlépe umí ve sjednoceném úsilí. Vím také, že při budování krásných chrámů, stejně jako v každé jiné oblasti tohoto velkého díla, je nezbytné vedení inspirovaným prorokem. Velice si vážím toho, že jsem měl zvláštní příležitosti a viděl jsem proudit inspiraci a Ducha Páně prostřednictvím presidenta Hinckleyho. On je skutečný prorok pro naši dobu. Stejně jako při budování chrámů nezbytnou součástí budování Pánova království na zemi jsou oddaní pracovníci. Práce se daří, když v srdci a mysli každého z nich je mocné přesvědčení, že Ježíš Kristus je hlavou této Církve, že skutečně žije a vede toto dílo a že každý z nás má důležitou úlohu v jeho uskutečnění. Musíme být ochotní učit se zásadám evangelia, používat je v životě a modlit se s upřímným srdcem, pevným předsevzetím a vírou v Krista, zda jsou pravdivé. Potom přichází ujištění, že zásady jsou pravdivé. A s opravdovým obrácením přichází nadšení, že jsme součástí tohoto velkého díla. Je zajímavé pomyslet na to, že Pán prohlásil, že toto je čas pro budování Jeho Církve, a potom si uvědomit, že se to děje, když každý z nás získává pevné, neochvějné svědectví o pravdivosti jejích předpisů. Církev může budovat chrámy, posílat misionáře do celého světa a dělat úžasné humanitární akce, ale to, jak pevně je vybudována, záleží na tom, co máme ve svých myšlenkách a jaké jsou naše pocity a skutky. Budou dobré zprávy evangelia sdíleny s našimi bližními? Budou navazovány vřelé přátelské vztahy s novými obrácenými? Budou chrámy naplněny oddanými návštěvníky, kteří pracují za své předky? Budou se rodiny učit žít na celestiální úrovni, to vše proto, že máme čistou lásku k našemu Otci v nebi, Jeho učení a Jeho dětem? President Kimball prohlásil, že království Božího, které se snažíme vybudovat, „může být dosaženo pouze prostřednictvím každodenního důsledného a harmonicky sladěného úsilí každého jednotlivého člena Církve.“4 Úžasnou součástí je, že každý člověk oddaný budování Církve Ježíše Krista v posledních dnech přijímá nespočetná a věčná požehnání. Bylo řečeno: „Největší plýtvání na světě je dané rozdílem mezi tím, čím jsme, a tím, čím se můžeme stát.“5 Evangelium je nejdůležitějším klíčem k tomu, čím se můžeme stát a jak se tím můžeme stát. S touto pomocí jsme schopní žít v tomto světě a přitom se stranit toho, co je nízké, a zatímco jsme zde, můžeme se stát lepšími lidmi. Většina z nás chce žít čistý život a přispívat, i když příležitostně stále klopýtáme. Možná že pomůže vzpomenout si na Šalomounův postřeh, že jak člověk smýšlí ve svém srdci, takový je.6 Mám výsadu, že znám mnohé, kteří své myšlenky zaměřují na hodnotné a čisté věci života. Přemýšlejí o Písmech a snaží se zvelebovat povolání, která jim byla dána. Evangelium se stává způsobem života a jak jde čas, jsou svědky vnitřního míru a klidu a velice žehnají těm, kteří jsou kolem nich. Pokud si myslíme, že nezáleží na tom, jakými knihami, filmy nebo jinými činnostmi zaplňujeme svou mysl, patrně nedoceňujeme její schopnost přijímat a pamatovat si. Pán nám moudře řekl, abychom nejprve hledali království Boží, a potom k nám přijdou také ostatní věci, po kterých toužíme. Starší Sterling W. Sill poznamenal, že naše mysl, podobně jako barvířovy ruce, je zbarvena tím, co drží; to znamená, pokud ve svých rukou držím purpurové barvivo, mé ruce se zbarví do purpurova.7 Ti, kteří pomáhají budovat Církev, vědí, co je špatné, ale volí neustále dobro a plní svou mysl čistými myšlenkami. Budování království Božího na zemi závisí na jednotlivých členech Církve, kteří používají svou Bohem danou svobodu jednání, aby za všech dob mysleli, mluvili a jednali podle evangelia Ježíše Krista. Ti, kteří si myslí, že jsou příliš zaneprázdnění nebo že mají příliš mnoho problémů, aby se účastnili tohoto díla, jsou pravděpodobně ti, kteří by získali největší prospěch, kdyby se do něho z celého srdce zapojili, a hodnotná služba, kterou by mohli poskytnout, by stejně požehnala i ostatní. Nyní je doba budovat Pánovu Církev tím, že získáme potvrzení o pravdivosti evangelia ve svém vlastním srdci a budeme konat to, o co nás vedoucí kněžství žádají. Když to budeme činit, můžeme poznat osobní požehnání, která se nacházejí ve velkém plánu štěstí. Poznáme našeho Spasitele a to, co pro nás udělal, a pocítíme Jeho velkou lásku. Do našeho života vstoupí sladké ujištění o tom, co je pravda. Budeme cítit, že jsme důležitou součástí toho, co je věčné. Budeme se skutečně radovat z vedení úžasného proroka a dalších velkých vedoucích. Náš život může být naplněn klidem Páně a požehnáními plynoucími z toho, že na této zemi máme pevně vybudovanou Jeho Církev. O tom vydávám svědectví ve jménu Ježíše Krista, amen. ODKAZY 1. 3. Nefi 21:1. 2. NaS 138:44. 3. NaS 10:53. 4. „Becoming the Pure in Heart“, Ensign, květen 1978, 81. 5. Anonym. 6. Viz Přísloví 23:7. 7. Conference Report, říjen 1954, 28.