Přijďte do Pomocného sdružení Virginia U. Jensenová První rádkyně v generálním předsednictvu Pomocného sdružení Není důležité, odkud pocházíte, jaké jsou vaše slabosti, jak vypadáte - patříte sem! Pán vás miluje - každou z vás, všechny dohromady a každou zvlášť. Jako předsednictvo Pomocného sdružení jsme měly radost, když president Boyd K. Packer během letošní dubnové generální konference stál za tímto pultem a řekl: „Mým cílem je neodborně doporučit Pomocné sdružení - povzbudit všechny ženy, aby se k němu připojily a aby se ho účastnily, a povzbudit vedoucí kněžství na všech úrovních působení, aby pracovali tak, aby Pomocné sdružení vzkvétalo.“1 Sestry, toto je také mým cílem dnes večer. Presidentka Mary Ellen Smootová k vám mluvila o výzvách. Mám také pro vás jednu výzvu: Přijďte do Pomocného sdružení! Pomocné sdružení bylo organizováno pravomocí kněžství a v dnešní době je řízeno stejnou pravomocí. Prorok Joseph Smith o kněžství řekl: „Je to věčná pravomoc Boží, kterou byl vesmír stvořen a ovládán a hvězdy na nebi začaly existovat.“2 V přednášce určené ženám v Církvi president George Albert Smith, když mluvil speciálně k ženám v Církvi, o Pomocném sdružení řekl: „Bůh to byl, kdo vám ho dal, a přišlo jako výsledek zjevení proroku Páně.“3 Jak máme nahlížet na organizaci, která byla vytvořena prostřednictvím kněžské pravomoci? Jako vedoucí Pomocného sdružení sloužíme jako pomocná síla kněžství, abychom pomohly přivést ženy a jejich rodiny ke Kristu. Co to je, co vás v Pomocném sdružení nutí „abyste se k němu připojily a abyste se ho účastnily“, jak řekl president Packer? V Pomocném sdružení jsou programy zaměřené na to, aby pomohly nám ženám nalézt smysl a cíl života pro nás samotné a naše rodiny. Podle presidenta Spencera W. Kimballa „Není větších a nádhernějších slibů daných ženám, než jsou ty, které přicházejí prostřednictvím evangelia a Církve Ježíše Krista.“ 4 Toto je doba, kdy vidíme všude ve společnosti, že ženy a jejich rodiny jsou v krizi. Alarmující je počet neúspěšných manželství. Velmi mnoho dětí je zneužíváno, týráno a zanedbáváno. Ženy usilují o to, aby slyšely hlas spravedlivé pravdy uprostřed zmatku hlasů, které je přesvědčivě nabádají k tomu, co je účelné a politicky nebo společensky přijatelné. Mezi našimi vlastními 4,2 milionu členek Pomocného sdružení je mnoho těch, které trpí nebo jsou zmatené. Uvědomujeme si, co máme, sestry? Rozumíme tomu, kdo jsme? Vážíme si plně toho, že máme v organizaci Pomocného sdružení všechny nástroje a zdroje, které potřebujeme, abychom utěšily osamělou duši nebo léčily bolesti světa? Prvním úkolem Pomocného sdružení je budovat víru v Ježíše Krista a učit se navzájem naukám království Božího. Prostřednictvím lekcí, činností a společných zážitkům v Pomocném sdružení můžete získat svědectví nebo posílit to, které již máte. Toto nakonec může být jedinečná nejdůležitější věc, kterou děláme v Pomocném sdružení, neboť duchovní síla a pevné svědectví žen Církve jsou naprosto životně nezbytné - pro ně samotné, jejich rodiny, odbočky a sbory a pro svět jako takový. Druhým úkolem Pomocného sdružení je pomoci každé sestře porozumět, že je milovanou duchovní dcerou Nebeského Otce a jako taková má božskou přirozenost a osud zahrnující nejnádhernější ze všech možností: věčný život v přítomnosti Boha jako Jeho dědic. Ještě jednou citát presidenta Kimballa: „Kde jinde se můžete naučit, kdo opravdu jste? Kde jinde můžete dostat nezbytná ujištění o podstatě života? Z jakého jiného zdroje se můžete učit o své vlastní jedinečnosti a identitě?“5 Když plně porozumíme tomu, že jsme dcery Boží s právy a výsadami, které trvají po celou věčnost - že máme oprávnění získat od Něj požehnání podle své věrnosti - pak budeme pohlížet na svět, na své místo v něm a na svou zodpovědnost vůči světu jinak. Poslechněte si, co nám říká president Gordon B. Hinckley: „Věřte, že jste dcery Boží, děti s božským právem daným zrozením. Kráčejte ve slunci se zdviženými hlavami, s vědomím, že jste milovány a ctěny, že jste částí Jeho království a že je pro vás připravena důležitá práce, kterou je třeba provést a která nemůže být přenechána druhým.“6 Co je to za práci, o které se president Hinckley zmiňuje - práce, „která nemůže být přenechána druhým“? Odpověď, jak asi očekáváte, může být nalezena v Pomocném sdružení. Jak třetí úkol Pomocného sdružení uvádí, každá sestra je povzbuzována, aby podala pomocnou ruku a sloužila členům své rodiny, sboru a společnosti. Jako sestry máme schopnost a zodpovědnost pomáhat jedna druhé kráčet ve světle Pána. Není důležité, kde žijeme, a bez ohledu na náš věk, národnost, stav nebo církevní povolání, ti, kteří potřebují naši lásku a pomoc, jsou kolem nás. Všichni dobře známe život a práci zemřelé Matky Terezy, která strávila většinu svého života prací mezi chudými a zbídačenými světa a udělala mnoho, aby jim ulehčila bolest a utrpení. Jednou, když byla v Austrálii, nabídla se, že uklidí chatrč opuštěného Aborigina (původní obyvatel Austrálie). V jeho chatrči byla krásná, ale nerozsvícená lampa. Když se ho zeptala, proč ji nerozsvítil, odpověděl: „Nikdo sem nechodí.“ Dala mu slib, že bude rozsvěcovat lampu, a slíbila mu, že požádá sestry, aby ho navštěvovaly. Později tento muž Matce Tereze vzkázal: „Řekni mé přítelkyni, že světlo, které rozsvítila v mém životě, ještě hoří!“7 Jako sestry Pomocného sdružení můžeme přinášet světlo do života těch, kterým sloužíme, spolu s bochníky chleba, které upečeme, a s pokrmem, o který se podělíme. Můžeme dát naději, můžeme pozdvihnout a můžeme inspirovat. Můžeme učit o Kristu a pomáhat druhým najít mír a útěchu v Jeho světle. Jako ženy máme přirozený sklon milovat a pečovat. Ženy učí děti, pozvedají přátele, podporují manžela a povzbuzují ty, kteří ztratili odvahu. Ženy jsou dárkyněmi života a vychovatelkami žijících. Každá z nás má něco, co může dát, něco, co může sdílet, a někoho, komu může sloužit. Jak prohlásila druhá presidentka Pomocného sdružení Eliza R. Snowová: „Žádná sestra není tak izolovaná . . . působiště žádné sestry není tak úzké, aby nemohla učinit velmi mnoho pro vybudování království Božího na zemi.“8 Čtvrtým úkolem Pomocného sdružení je posilovat a chránit rodiny. Byla někdy v celé historii doba, kdy by síla a ochrana byly tak zoufale potřebné? Mou upřímnou vírou je, že nejmocnější ochranou proti zhoršujícím se podmínkám pro rodiny je věrná a spravedlivá matka. V roce 1993 president Hinckley řekl: „Všem matkám připomínám posvátnost jejich povolání. Nikdo vás nemůže zastoupit. Máte vychovávat v lásce, míru a poctivosti ty, které jste přivedly na tento svět. Žádná zodpovědnost není větší, žádná povinnost není závaznější než tato.“ 9 Jako předsednictvo Pomocného sdružení vás znovu ujišťujeme, že mateřství je nejušlechtilejší prací, do které může být žena zapojena. Když to činíme, pamatujeme však na to, že je mezi nejoddanějšími ženami v Církvi mnoho těch, které ještě neměly příležitost zakusit mateřství samy. Těm přinesou slova staršího Dallina H. Oakse nové světlo: „Víme, že mnoho dobrých a nádherných Svatých posledních dnů v současné době postrádá ideální příležitosti a nezbytné potřeby pro svůj pokrok. Svobodný stav, bezdětnost, smrt a rozvod maří ideály a odkládají naplnění slíbených požehnání. Kromě toho některé ženy, které touží být na plný úvazek matkou a v domácnosti, jsou doslova přinuceny jít do zaměstnání na plný úvazek. Ale tato zklamání jsou pouze dočasná. Pán slíbil, že ve věčnostech jeho synům a dcerám, kteří dodržují přikázání, plní své smlouvy a touží po všem, co je správné, nebude odepřeno žádné požehnání.“10 Naším pátým úkolem je pomoci každé sestře, aby cítila, že je potřebná, cenná a milovaná a že se s ní počítá. V Pomocném sdružení máme lásku jedna k druhé a k Nebeskému Otci. Jedna sestra nedávno sdělila své pocity z toho, jaké je to být v Pomocném sdružení, když řekla: „Cítila jsem nádherný pocit sesterství a ženství, ale byla zde [v Pomocném sdružení] také hojivá síla, kterou jsem nenašla nikde jinde.“ Každá je v Pomocném sdružení vítána. Neexistuje jediný druh přijatelné ženy Svatých poslední dnů. Není důležité, odkud pocházíte, jaké jsou vaše slabosti, jak vypadáte - patříte sem! Pán vás miluje - každou z vás, všechny dohromady a každou zvlášť. Nejsme obyčejné ženy. Jsme ženy smlouvy, ženy, které poznaly pravdu, přijaly evangelium Ježíše Krista a uzavřely smlouvy s Pánem, že Ho budeme následovat a plnit Jeho vůli. A On vás potřebuje - každou z nás - abychom učinily svůj díl v uskutečnění Jeho velkého díla posledních dnů mezi dětmi lidskými. Potřebujeme Pomocné sdružení a Pomocné sdružení potřebuje nás. Naším šestým úkolem je pomoci každé sestře porozumět důležitosti podpory kněžství a rovněž důležitosti požehnání, která přicházejí při uzavírání a dodržování posvátných chrámových smluv. V chrámu uzavíráme věčné smlouvy s naším Nebeským Otcem. Dáváme Mu sliby a naopak On dává mimořádné sliby nám. Až příště půjdete do chrámu, ať samy za sebe nebo za své zemřelé příbuzné, věnujte pečlivou pozornost slibům, které Pán dává vám, svým dcerám. V každé části chrámu jsou posvátné místnosti Božího domu naplněny Jeho utěšujícími smlouvami - osobním důvěrným ujištěním o Jeho věčné lásce. Ve 115. oddíle Knihy nauk a smluv jsme napomínány, abychom se vzchopily a zaskvěly, aby naše světlo se stalo vzorem pro národy; a aby se stalo shromažďování v zemi Sion a jeho kůlech ochranou a krytem před bouří11. Sestry, když uvažujeme o programech Pomocného sdružení, kéž bychom jim umožnily, aby byly ochranou a útočištěm před bouří pro nás a pro ostatní. Jak president Packer řekl: „Silné Pomocné sdružení má mocný ochranný a uzdravující vliv pro matky a dcery, pro osamocené rodiče, pro osamocené sestry, pro ty, kteří jsou pokročilého věku, pro churavé.“12 Svědčím vám o tom, že Pomocné sdružení je organizace božského původu. Zveme všechny, aby přišly do Pomocného sdružení. Dovolte mu, aby požehnalo váš život tak, jak to Nebeský Otec zamýšlí. Ve jménu Ježíše Krista, amen. ODKAZY 1. „The Relief Society“, Ensign, květen 1998, 72. 2. Quoted by James E. Faust, „Keeping Convenants and Honoring the Priesthood,“ Ensign, listopad 1993, 37. 3. „Address to Members of the Relief Society,“ The Relief Society Magazine, posinec 1945, 717. 4. My Beloved Sisters (1979), 43. 5. My Beloved Sisters (1979), 43. 6. „Live Up to Zour Inheritance,“ Ensign, listopad 1983, 84. 7. Viz My Life For the Poor: Mother Teresa Of Calcutta, ed. José Luis González-Balado a Janet N. Playfoot (1985), 76. 8. Womenűs Exponent, 15 září 1873, 62. 9. „Bring Up a Child in the Way He Should Go,“ Ensign, listopad 1993, 60. 10. „The Great Plan of Happiness,“ Ensign, listopad 1993, 75. 11. NaS 115:5-6. 12. Ensign, květen 1998, 74.