„Dej pozor na všechna jeho slova“ Starší L. Tom Perry z kvora dvanácti apoštolů Pokračující rozmach technologie nám tato poselství pouze [dodá] . . . [Je však úkolem] každého jednotlivce a rodiny vnitřně přijmout poselství evangelia. Obracím se k bratrům Tedovi E. Davisovi, Donaldovi D. Salmonovi a Frankovi M. McCordovi: jako člen Církve bych vám chtěl rád osobně poděkovat za nesčíslné hodiny, dny a roky, které jste strávili tím, že jste mě ujišťovali, že co se týče účetnictví, je v Církvi vše v pořádku. Jsem si jist, že téměř 11 milionů ostatních členů Církve toto velmi oceňuje. Moc vám děkuji. Během několika posledních let jsme s velkým očekáváním sledovali stavbu tohoto krásného Konferenčního centra. Nyní se radujeme z této historické generální konference, kde je přítomno mnohem více lidí, aby slyšeli slova proroků. Toto je dozajista počátek nové éry v církevní historii - éry širšího, pronikavějšího dosahu a vlivu, éry většího růstu a působení. Před posledním setkáním Prvního předsednictva a Dvanácti v minulém roce president Hinckley, který cítil nadcházející změny, navrhl, abychom se postili, až budeme přicházet do chrámu, abychom tak zakončili náš rok, století a tisíciletí půstem a svědeckým shromážděním. Abychom neubrali na duchu svědectví, požádal nás, abychom při tomto zvláštním setkání odložili jakékoli pracovní záležitosti a přesunuli je na nový rok. Setkání bylo duchovní hostinou naplněnou svědectvím o našem Pánu a Spasiteli. Po přijímání svátosti každý člen Dvanácti vstal a vydal svědectví o poslání Ježíše Krista, Spasitele světa. Závěrečná tři svědectví vydali členové Prvního předsednictva, přičemž poslední svědectví vydal president Hinckley. Byla to vážná a přesto radostná událost, při které jsme se vzájemně posílili pevnými svědectvími. President Hinckley ke svému mocnému, dojemnému svědectví přidal seznam starostí o budoucnost. Jedna z jeho starostí mně obzvláště utkvěla v mysli. Dělal si starosti s tím, že vzhledem k velkému růstu Církve po celém světě bude stále obtížnější, aby se apoštolové dostali ke všem členům Církve a aby je osobně nabádali k žití podle evangelia. A tak se v budoucnosti při přenášení poselství evangelia do celosvětové Církve bude více spoléhat na technologii. Když procházíme posvátnou historií, která je obsažena ve svatých Písmech, nalézáme podobné události, kdy prorok Boží viděl v budoucnosti významné změny. Je zajímavé, že když takovéto rozhodující události nastanou, je věnována velká a inspirovaná pozornost a podrobné vylíčení jak danému prorockému poselství, tak i způsobu, jakým je předneseno - tj. technologii, která je použita při přednesu daného poselství evangelia. Vzpomínám na mocné kázání, které král Benjamin přednesl svému lidu, které se nachází v prvních kapitolách knihy Mosiášovy. Tento spravedlivý král sloužil svému lidu dlouho a věrně. Nastal čas, aby vedení předal svému synovi. Avšak než tak učinil, chtěl svému lidu zanechat svědectví o svém Pánu a Spasiteli. Nejprve chtěl poučit své syny, „aby se stali rozumnými muži a aby se seznámili s proroctvími, která byla pronesena ústy jejich otců, jež jim byla předána rukou Páně.“ (Mosiáš 1:2.) Také je učil o záznamech, které byly vyryty na mosazných deskách, řka: „Synové moji, rád bych, abyste si uvědomili, že bychom trpěli v nevědomosti i v přítomné době, kdyby nebylo těchto desek, které tyto zprávy a tato přikázání obsahují, neboť jinak bychom nebyli poznali tajemství Boží.“ (Mosiáš 1:3.) Nejpřednějším zájmem krále Benjamina bylo uchovat nauku čistou, a proto chtěl, aby veškerý jeho lid obdržel jeho svědectví a jeho slovo. Přikázal, aby byl k němu přiveden jeho syn Mosiáš, a dal mu konkrétní pokyny týkající se shromáždění svého lidu pro tuto jeho poslední konferenci. Řekl: „Synu můj, rád bych, abys po celé zemi vydal provolání veškerému lidu či lidu Zarahemla a lidu Mosiášovu, kteří v zemi bydlí, aby se shromáždili, neboť zítra tomuto lidu svému vlastními ústy ohlásím, že ty jsi vládcem a králem nad tímto lidem, jejž nám dal Pán Bůh. A nad to dám lidu jméno, podle kterého má býti rozlišován ode všech lidí, které vyvedl Pán Bůh ze země jerusalémské, a činím tak, protože to byl lid pilný v dodržování přikázání Páně.“ (Mosiáš 1:10-11.) Poté Mosiáš odešel a oznámil lidem, že se mají shromáždit a přijít k chrámu, kde by mohli slyšet slova jeho otce. A lidé se shromáždili a „rozbili stany svoje kolem dokola, každý podle své rodiny, sestávající z jeho ženy, jeho synů a dcer i je- jich synů a dcer, od nejstarších až k nejmladším, a každá rodina byla od druhé oddělena.“ (Mosiáš 2:5.) Rozbili svoje stany s dveřmi směrem k chrámu, aby tak mohli slyšet slova krále Benjamina, když je poučoval o nauce věčného života. Vzhledem k množství lidí, kteří se shromáždili uvnitř i vně zdí chrámu, král vztyčil věž, aby tak mohli slyšet jeho slova. Uvědomil si však, že ani pomocí věže nebudou moci všichni slyšet, a tak zařídil, aby jeho slova byla napsána a rozeslána mezi rodinami, které se nenacházely v dosahu jeho hlasu, aby tak mohli všichni obdržet jeho slova. (Viz Mosiáš 2:6-8.) Z této věže řekl svým lidem, aby otevřeli uši a naslouchali jeho svědectví o Spasiteli. Poté, co jim prorokoval a vydával svědectví, jim radil, jak se mohou vrátit ke svému Nebeskému Otci: „A mimo to si přeji, abyste si připomněli šťastný a požehnaný stav těch, kteří dodržují přikázání Boží. Neboť vizte, jsou ve všech věcech časně i duchovně požehnáni; a vydrží-li věrně až do konce, pak vejdou do nebe, aby přebývali s Bohem ve stavu nikdy nekončící blaženosti. Ó, pomněte, pomněte, že tyto věci jsou pravdivé; neboť to pravil Pán.“ (Mosiáš 2:41.) Aby se král Benjamin nakonec ujistil, že lidé rozuměli jeho slovům a že budou dodržovat své smlouvy s Bohem, že budou dodržovat Jeho přikázání, „jmenoval kněze, aby učili lid, aby slyšeli slovo a přikázání Boží a znali je a mohli býti upamatováni na přísahu, kterou byli složili.“ (Mosiáš 6:3.) Král Benjamin použil v mnoha ohledech veškerou technologii, která mu byla v jeho době dostupná, aby shromáždil svůj lid, aby šířil dobré slovo Boží a aby ho znovu zdůraznil. V jiném období se setkáváme s jiným prorokem, který použil nového média, aby se jeho poselství dostalo k srdci lidí. V době, kdy Církev slavila své 100. narozeniny, se konala zvláštní konference. V záznamu ze 100. výroční konference, která se konala v Tabernaclu v neděli 6. dubna 1930, nalézáme toto: „V souladu s pokyny, které dříve vydali členové Prvního předsedni- ctva Církve, probíhal ve všech sborech a odbočkách Církve následující program, který začínal v 10:00 hod. v neděli, 6. dubna, . . . kdy bylo sjednáno, že se lidé shromáždí v místních kaplích a budou prostřednictvím rádiových přijímačů naslouchat zasedáním tak, jak byla vysílána z Tabernaclu v Salt Lake City . . . . . . Budova byla naplněna do posledního místa, každé sedadlo bylo obsazeno a uličky a vchody a veškeré jiné dostupné místo zabráno.“ (Conference Report, Apr. 1930, 2.) President Heber J. Grant, který předsedal tomuto vysílanému zasedání generální konference, začal: „Mám srdce naplněno vděčností, kterou nedokážu vyjádřit, když se dívám na toto úžasné publikum nositelů kněžství žijícího Boha, které je spolu s úředníky našich organizací shromážděno zde na konferenci při příležitosti oslav stého výročí zorganizování Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Chystám se vám přečíst proslov Prvního předsednictva Církve, jehož kopie byly rozeslány do všech sborů, kůlů a misií ve všech zemích, kde máme organizace Církve. V tuto hodinu bude toto poselství čteno našemu lidu po celém světě.“ (Conference Report, Apr. 1930, 3.) President Grant, stejně jako král Benjamin, zahájil tím, že vydal svědectví o Bohu Otci a o našem Pánu Ježíši Kristu. Poté přešel k tomu, že zdůraznil některé významné vědecké poznatky, vynálezy a průmyslové objevy, které zapřáhly síly vesmíru a které byly využity pro pohodlí lidstva. Prohlásil: „Bezpochyby tím největším zázrakem století je dosažení toho, že lidský hlas, s charakteristickými znaky daného řečníka, může být natrvalo uchován a reprodukován v každém původním detailu . . . Když se zamýšlíme nad těmito výsledky uplynulého století, o kterých jsem se jen stručně zmínil, přivádí nás to ke zvolání: Veliké a podivuhodné jsou tvoje cesty, ó Pane! Od věčnosti jsi týž! Tvé záměry neselhávají, ani není nikdo, kdo může zadržet Tvou ruku!“ (Conference Report, Apr. 1930, 5.) Nyní, tohoto dne, 1. dubna v roce 2000, jsme se shromáždili v tomto krásném novém Konferenčním centru, které bylo vybudováno proto, aby mnohem více tisíc lidí mohlo vidět proroka a slyšet jeho hlas. A- však navzdory této budově a lepší možnosti cestovat mezi Svatými a setkávat se s nimi v tolika dalších zemích, se vzhledem k růstu Církve budou moci menší počty těšit z osobního kontaktu s proroky a s apoštoly. Technologie nás požehnala mnoha novými vynálezy, abychom tak mohli šířit poselství evangelia prostřednictvím satelitních systémů, vlastních internetových stránek, televize, rádia i psaného textu v našich časopisech a novinách. Všechny tyto prostředky přispívají k rozšíření našich doručovacích systémů, čímž se velmi zvýšila možnost obdržet poselství, která jsou pronášena. Avšak cihly a malta a pokračující rozmach technologie nám tato poselství pouze dodají. Jeden úkol zůstává nezměněn od dob krále Benjamina přes dobu presidenta Granta až po dnešní dobu - to je úkol každého jednotlivce a rodiny vnitřně přijmout poselství evangelia našeho Pána a Spasitele prostřednictvím osobního a společného studia. Spása nespočívá v zařízeních nebo v technologii, ale ve slově. Pouze moc slova bude mít vliv na náš život a pomůže nám žít tak, abychom se přiblížili našemu Otci na nebesích. Vzpomeňte na slova Páně, když dával poprvé pokyny Svatým v Jeho nově znovuzřízené Církvi 6. dubna 1830. Pán prohlásil: „Viz, má být mezi vámi veden záznam, ve kterém budeš jmenován vidoucím, překladatelem, prorokem a apoštolem Ježíše Krista, starším Církve vůlí Boha Otce a milostí tvého Pána Ježíše Krista . . . Proto, ó má Církvi, dej pozor na všechna jeho slova a poučení, která ti bude dávati, tak, jak je obdrží, pokud kráčí ve svatosti přede mnou. Neboť vy máte přijímati jeho slovo v pokoře a víře, jako by vyšlo z mých vlastních úst.“ (NaS 21:1, 4-5.) Je úžasné, že jsme v této krásné nové budově a že máme novou technologii, která přenáší zasedání konference do celého světa. Je to však poselství, které obdržíme, které, pokud ho studujeme a jednáme podle něj, nám přinese světlo evangelia jakožto další přípravu v našem velkém hledání věčného života. Toto je mé pokorné svědectví, které vám vydávám, a to činím ve jménu našeho Spasitele, dokonce Ježíše Krista, amen.