Období nových začátků President Gordon B. Hinckley Věnujme trochu času meditaci, zamyšlení se nad tím, co můžeme udělat, abychom zlepšili svůj život a stali se lepším příkladem toho, jaký má Svatý posledních dnů být. Jsem přesvědčen, že vás už musí unavovat mě stále poslouchat. Udělám, co je v mých silách. Bratří a sestry, byla to nádherná konference. Radovali jsme se ze všeho, co proběhlo. Řečníci byli inspirováni, každý z nich. Hudba byla vynikající. Modlitby byly krásné a působivé. To, že jsme se zde společně shromáždili, nás v každém ohledu povzneslo. Za mého mládí byla populární jedna píseň, ve které se zpívalo: „Písnička skončila, ale melodie zní dál.“1 Modlím se, aby tomu tak bylo i v případě této konference. Doufám, že až odejdeme, zůstanou nám na tuto významnou událost příjemné vzpomínky a milá památka. Až se budeme vracet domů, čiňme to s díkůvzdáním v srdci. Zúčastnili jsme se průběhu 170. generální konference Církve. Poprvé jsme použili tuto skvělou novou budovu. Byli jsme zde 1. a 2. dubna roku 2000, na počátku nového století a velkého nového tisíciletí. Na tom všem je něco nádherně významného. Je to období nových začátků. Doufám, že si každý z nás bude dlouho pamatovat, co jsme slyšeli, i to - a to je důležitější - co jsme cítili. Kéž se to stane kotvou v našem životě, průvodcem, podle kterého budeme žít, příležitostí, kdy jsme se učili formovat své činy vůči druhým a své postoje vůči sobě. Modlím se, aby účinky této konference byly cítit v našich domovech. Doufám, že každý z nás bude lepším manželem nebo manželkou, laskavější jeden k druhému, pozornější, zdrženlivější v kritice a štědřejší v pochvalách. Doufám, že jako otcové a matky budeme plněji usilovat o to, abychom své děti vychovávali „v cvičení a v napomínání Páně“ (Efezským 6:4), abychom s nimi jednali s úctou a láskou, při každé příležitosti je povzbuzovali a tlumili své kritické poznámky. Doufám, že jako synové a dcery budeme uctivější, než jsme byli, že budeme pohlížet na své rodiče s vědomím, že nás milují, a že se budeme snažit, abychom se poslušněji řídili jejich radami. Buďme jako Svatí posledních dnů vstřícní k lidem, kteří nesdílejí naše přesvědčení. Nikdy nejednejme v duchu nadutosti nebo s přesvědčením, že jsme lepší než oni. Ale naopak jim projevujme lásku a úctu a buďme jim užiteční. Jsme velmi špatně chápáni a obávám se, že většinu z toho jsme si způsobili sami. Můžeme být tole-rantnější, lepší jako sousedi, přátelštější, lepším příkladem, než jsme byli dosud. Učme své děti, aby se chovaly k ostatním přátelsky, s úctou, láskou a obdivem. To při-nese mnohem lepší důsledky než postoj samolibosti a nadutosti. Studujme cesty Páně, čtěme o Jeho životě a Jeho učení ve svatých Písmech, která nám dal. Věnuj-me trochu času meditaci, zamyšlení se nad tím, co můžeme udělat, abychom zlepšili svůj život a stali se lepším příkladem toho, jaký má Svatý posledních dnů být. Vyjděme vstříc světu v misionářské službě a učme všechny, kteří chtějí slyšet, o znovuzřízení evangelia a hovořme beze strachu, ale také bez domýšlivosti, o prvním vidění a svědčme o Knize Mormon a o znovuzřízení kněžství. Bratří a sestry, poklekněme a modleme se o příležitost přivést ostatní k radosti evangelia. Na závěr mi dovolte, abych vás jen velmi krátce informoval o chrámech. K dnešnímu dni je v provozu 76 chrámů. To je mnohem více, než jsme měli před několika lety. Příští čtvrtek zasvětíme chrám v Palmyře. Bude to významná příležitost. Chrám ční nad Posvátným hájem. V neděli - příští neděli - pak zasvětíme chrám ve Fresnu v Kalifornii. Plánujeme, že v roce 2000 zasvětíme celkem 36 nových chrámů. Myslím, že dosáhneme všeho, co jsme si předsevzali. Mnoho dalších chrámů, které se stavějí nebo byly oznámeny, bude dokončeno až v roce 2001 nebo 2002. Navíc ještě na této konferenci oznamujeme, že bychom rádi postavili dům Páně v Abě v Nigérii. Bratře Pacei, nejspíše budeme mít zpoždění v Ghaně, ale doufáme, že v Nigérii k žádnému zpoždění nedojde. Další v Asunciónu v Paraguayi, v Helsinkách ve Finsku, v Lubbocku v Texasu, ve Snowflake v Arizoně a někde v oblasti tří měst ve státě Washington. Budeme tedy pokračovat v procesu přivádění chrámů k lidem. Připadá mi, jako bychom absolvovali skvělou zkušební plavbu. Tato budova se maximálně naplnila. Nevidím ani jedno volné místo. Je to zázrak! Je to něco obrovského a nádherného, za co děkujeme Pánu z celého srdce. Zanechávám vám svou lásku a požehnání a svědectví o tomto božském díle. Bůh, náš Věčný Otec, žije. Vy to víte. Já to vím. Jeho milovaný Syn, vzkříšený Vykupitel světa, stojí po Jeho boku. I to víte, stejně jako já. Zjevili se proroku Josephu Smithovi a zahájili toto nádherné dílo. Máme velké štěstí, že jsme toho součástí. Buďme trochu ušlechtilejší a kéž vznešenost dobrého charakteru září naším životem, o to se pokorně modlím ve jménu Toho, kdo je náš velký Vykupitel, a to Pána Ježíše Krista, amen. Bůh vám žehnej, milovaní přátelé, bratři, sestry, společníci v tomto velkém a svatém díle. Děkuji vám. ODKAZ 1. Irving Berlin, „The Song Is Ended (but the Melody Lingers On)“ (1927).