Stůjme s Bohem Sharon G. Larsenová Druhá rádkyně v generálním předsednictvu Mladých žen Co to znamená stát jako svědek Boží? Znamená to, že se neskloníme nebo nepoddáme nebo nenecháme přesvědčit, abychom udělaly cokoli proti Boží vůli. Milované mladé sestry, před chvílí jste stály a svým vlastním hlasem jste učinily závazek svému Otci v nebi. O čem jste přemýšlely, když jste říkaly téma Mladých žen? Co pro vás znamená to, co jste právě řekly? Vzpomínáte si na příběh tří mladých mužů, kteří učinili takový závazek? Žili v Babylonu, kde lidé Pána nenásledovali. Tito mladí muži, Sidrach, Mizach a Abdenágo, stáli jako svědkové Boží v nebezpečí života. Za vlády krále Nabuchodonozora platilo nařízení, že určitého dne, jakmile začala hrát hudba, museli všichni lidé v království pokleknout a uctívat obrovskou třicetimetrovou lidskou postavu ze zlata, která představovala krále. Kdokoli by odmítl, měl být vhozen do ohnivé pece. Toho dne přišly v Babyloně na slavnost jistě tisíce lidí, kteří chtěli shlédnout zasvěcení této pozoruhodné zlaté modly. Když začala hrát hudba a biřic oznámil, že všichni musejí pokleknout, všichni poslechli - všichni, tedy až na tyto statečné Hebrejce. Odmítli urazit svého Boha. Dokážete si představit odvahu těchto mladých mužů? Žádná králova hrozba je nemohla odradit. Díky své víře v Boha byli pohromadě a modlili se, když je svazovali a odváděli ke spálení. Pec byla tak rozpálená, že ti, kdo je do ní uvrhli, zemřeli. Král Nabuchodonozor stál opodál, aby mohl sledovat smrt těchto tří nevěrných. Když pohlédl do tohoto pekla, zeptal se svých rádců: „Zdaliž jsme neuvrhli tří mužů do prostřed peci svázaných?“ Ujistili ho, že tak učinili. Král, který nemohl uvěřit vlastním očím, udiveně namítl: „Aj, vidím čtyři muže rozvázané, procházející se u prostřed ohně, a [co je nejpodivnější] není žádného porušení při nich, a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu.“ (Viz Daniel 3:24-25.) Nabuchodonozor pak zavolal na Hebrejce, aby vyšli z pece, a prohlásil, že jsou služebníky Nejvyššího Boha. Vydal jiné nařízení, které Sidracha, Mizacha a Abdenága chránilo (viz Daniel 3:26-30). Co to znamená stát jako svědek Boží? Znamená to, že se neskloníme nebo nepoddáme nebo nenecháme přesvědčit, abychom udělaly cokoli proti Boží vůli. Znamená to, že se odvážíme promluvit, když se nám třesou kolena. Znamená to, že budeme naslouchat tichému a jemnému hlasu Ducha Svatého a budeme se jím řídit. Podívejme se na aktualizovanou verzi jiného heroického biblického poselství: Jistá dívka na cestě ze šatny do jídelny upadla mezi lotry, kteří ji oloupili o sebedůvěru a sebeúctu, když zaslechla, že se smějí jí a tomu, jak je oblečená. A oni odešli a nechali ji samotnou a bez přátel. I přihodilo se, že tou cestou šla jistá dívka, oblečená v krásné šaty, a uzřevši ji, přešla na druhou stranu chodby. Též i jedna dívka ze skupiny oblíbených dívek, přišedši k tomu místu, uzřela ji a přešla na druhou stranu, aniž by co řekla. Ale jistá mladá žena, chodbou se ubírajíc, přišla až k ní, a uzřevši ji, milosrdenstvím hnuta jest. A přistoupila k ní a obvázala jí rány, když řekla: „Nechtěla bys jít se mnou na oběd?“ (Autorčina adaptace podobenství o dobrém Samaritánovi; viz Lukáš 10:30-37.) Podíváme-li se podrobněji na toto známé podobenství, proč se ty druhé dívky nezastavily a nepomohly? Jsme natolik zaujaté svými vlastními problémy, že jsme nevšímavé, nebo nás nenapadne, že by i ostatní mohli mít problémy? Domníváme se, že potřebná dívka je společensky níže než my, a bojíme se, co by si o nás pomysleli oblíbení spolužáci, kdybychom se zastavily a pomohly jí? Možná, že na vás čeká „chlapec snů“ celé školy a chce vás doprovodit do třídy a vy ho v žádném případě nemůžete nechat čekat! Každé dívce, která prošla kolem té potřebné, plynula myslí jedna otázka: Co bude se mnou, když se zastavím? Dívka, která se zastavila a pomohla, měla také jednu otázku: Co bude s ní, když se nezastavím? Máme-li jistotu o nekonečné lásce našeho Otce v nebi, můžeme podat pomocnou ruku ostatním. Můžeme být svědkem o Bohu, známe-li Ho, důvěřujeme-li Mu a cítíme-li se jisti v Jeho milující péči. Neexistuje žádný nový nebo snadný způsob, jak navázat vztah. Děje se to postaru, mnohokrát vyzkoušeným a osvědčeným způsobem: studiem Písem, modlitbou a životem podle toho, co jsme se při studiu a modlitbách naučily. Tím, že čtete Písma, poznáváte, co si váš Otec v nebi přeje ohledně svých dětí a jak k nám neustále vztahuje ruku, aby nás podporoval a žehnal nám a odpouštěl nám. Když se modlíte o osobní vedení, váš Otec v nebi ví, co máte na srdci, ale přeje si, abyste mu o svých nadějích a snech a potřebách řekly. Jen tehdy, hovoříte-li s jistotou, že opravdu chcete být svědci, poznáte, co pro to uděláte. Nechte k sobě Boha promlouvat a učiňte, aby pro vás svátost získala hlubší smysl. Poslechněte si tato známá slova: „A tobě dokázali, ó Bože, Věčný Otče, že jsou ochotni vzíti jméno tvého Syna na sebe a býti ho vždy pamětlivi a dodržovati přikázání Jeho, jež jim dal.“ (NaS 20:77.) Dostaly jsme mnoho dopisů od mladých žen, které se opravdově snaží stát jako svědkové a říkat to, co by On řekl, a dělat to, co by On udělal. Cathy nám napsala dopis o „dobrém Samaritánovi“ jménem Michelle. Cathy musela zůstat v nemocnici mnohem déle, než očekávala. Někteří přátelé se ztratili, zaměstnaní vlastním životem; ale Michelle k ní chodila často a přinášela radost a povzbuzení. Chmurný nemocniční pokoj vyzdobila církevními plakáty pro mladé, balónky a dalšími milými věcmi. Jednou, když bylo Cathy obzvláště smutno, Michelle napadlo přinést si Písma. Cathy říká: „Díky tomu, že si přinesla Písma a četla mi z nich, jsem chtěla mít to, co měla ona. Chtěla jsem milovat Písma jako Michelle. Kdyby nebylo tohoto laskavého skutku Michelle a její péče, mé svědectví by nebylo takové, jaké dnes je.“ Stát jako svědek znamená, že s jistotou víte, že chcete dělat to, co je správné, a že se nemusíte starat o následky. Stát znamená, že zůstanete pevné a neochvějné, i když (a právě když) jste nejmenší nebo nejmladší nebo už stojíte jen vy. Můžete být prostředkem k pozdvižení druhých. Musíte být silné! Jak si představujete, že budete svědky? Jaký máte plán? Abrey se vždy modlí za své basketbalové družstvo. Jenelle měla odvahu odejít z večírku, kde se promítal neslušný film. Marcie vyřadila ze svého šatníku nevhodné oblečení. Svědčit znamená ukazovat svým chováním, čemu věříme, a to může začít v naší rodině. Jak radostně přispíváme své rodině? Jak pilně se snažíme, abychom byly úspěšné při studiu? S jakou věrností reagujeme na povolání k službě? Jak ochotné jsme odpustit někomu, kdo nás zranil? První předsednictvo a kvorum dvanácti apoštolů odvážně prohlásilo, za čím stojí. Smyslem jejich svědectví o žijícím Kristu, které každý z nich potvrdil podpisem, je, aby celý svět viděl a znal jejich přesvědčení. I vy můžete být jako svědkové Boží sebejisté a mocné. Žijte podle měřítek evangelia Ježíše Krista. Nedělejte ústupky. Nesmíte dělat ústupky. Věnujte pozornost lidem kolem sebe, kteří vám dodávají odvahu a sílu. Svědectví mých rodičů je pro mě posilou po celý život. První věta jejich poslední vůle a závěti popisuje, co zanechávají svým dětem, až zemřou: „Zanecháváme vám, naše děti, svědectví, že Bůh žije, že Ježíš Kristus, Jednorozený v těle, také žije.“ Téměř celá první strana závěti byla věnována jejich svědectví o víře v Pána a pak následovala jedna prostá věta: „Hmotné věci si rozdělte, a to, co nebudete chtít, dejte někomu potřebnému, nebo to dejte na skládku.“ Na rozdělení toho mnoho nebylo, ale bohatství jejich svědectví nás opravdu obohatilo! Maminka a tatínek nám dali to nejcennější, co měli - své svědectví o evangeliu Ježíše Krista zakončené těmito slovy: „Kéž máte vždy otevřené srdce a máte lásku k těmto velkým pravdám, o to se pokorně modlíme.“ To, jak každý den žijete, slova, která říkáte i neříkáte, lidé, kterým pomáháte, oblečení, které nosíte, jakou zábavu si volíte, ukáže vaši sílu a odvahu. Dá vám odvahu podat pomocnou ruku. Nemáte moc učinit duhu nebo vodopád, západy slunce nebo růže, ale máte moc žehnat lidem slovy a úsměvy a upřímným zájmem o ně. Myslete na to - nesete v sobě moc zlepšit každý den pro někoho svět! Toto znamená stát jako svědek Boží. Celou svou bytostí vím, že ve veškerém čase a na věčnosti není nikdo, kdo by mohl zaujmout vaše místo v srdci vašeho Otce v nebi. Můžete Mu důvěřovat a spoléhat na Něj. Neexistuje nic, co jste udělaly nebo můžete udělat, co by vás oddělilo od Jeho lásky (viz Římanům 8:35, 38-39). On vás nikdy nezklame ani vás neopustí. A ve vděčnosti za Jeho moc a pokoj a radost odoláváte pokušením a svodům světa a s pokorou říkáte: „S pomocí svého Otce v nebi budu stát jako Jeho svědek ve všech dobách a ve všech věcech, ať [jsem] kdekoliv.“ Ve jménu Ježíše Krista, amen.