Coleen K. Menlovová
Generální presidentka Primárek
Spasitel Ježíš Kristus nám ukázal cestu ke štěstí a řekl nám vše, co musíme dělat, abychom byli šťastní.
Děti mají rády příběhy. Jako dítě jsem byla okamžitě vtažena do příběhů, které začínaly slovy: „Byl jednou jeden.“ Tyto příběhy často končily větou: „A žili šťastně až na věky.“ Mám pocit, že děti nejsou jediné, kdo jsou fascinováni těmito slovními obraty. Každý z nás touží po tom, aby náš život „byl jednou“ tak naplněn štěstím, že se naše naděje a sny naplní a život se stane „šťastným až na věky“.
Žijeme ve svém „byl jednou“. Nyní, kdy na nás přišla řada, prožíváme na zemi smrtelné zkušební období. Během své předsmrtelné existence „plésali všickni synové Boží“ (Job 38:7), když jsme přijali velký věčný plán štěstí. Radostně jsme očekávali svůj příchod na zem, abychom měli příležitosti duchovně růst. „Lidé jsou, aby pociťovali radost“ (2. Nefi 2:25). Možnost získat štěstí, které pokračuje dál po našem pozemském životě, se naskýtá zde a nyní; musíme však vědět, co toto štěstí je a kde ho najít.
V Knize Mormon Lehi vysvětlil svému synovi Jakobovi, že štěstí je důsledek poslušnosti. Řekl Jakobovi, že s věčnými zákony jsou spojeny jak tresty, tak i příležitosti ke štěstí. Když nejsme poslušni Božích zákonů, jsme trestáni, avšak když jsme poslušni, sklízíme štěstí (viz 2. Nefi 2:10). Součástí toho, co tvoří štěstí, je nepřítomnost lítosti, viny a hříchu.
Prorok Joseph Smith učil: „Štěstí je cíl a záměr naší existence; a bude jejím naplněním, budeme-li se držet cesty, která k němu vede; a touto cestou je ctnost, bezúhonnost, věrnost, svatost a dodržování všech Božích přikázání.“ (Teachings of the Prophet Joseph Smith, sel. Joseph Fielding Smith [1976], 255-56).
Jedna mladá přítelkyně, která se jmenuje Emily, to zjistila sama. Emily ještě neměla svědectví o evangeliu a zvažovala, zda má zůstat aktivní v Církvi, nebo zda má zkusit najít štěstí někde jinde. Při hledání odpovědí si začala všímat, že těmi nejšťastnějšími lidmi a rodinami kolem ní byli ti, kteří byli aktivní v Církvi. Po tomto zjištění se rozhodla, že chtěla být součástí něčeho, co pomáhalo lidem, aby byli tak šťastní, ačkoli ještě neměla úplné svědectví o pravdivosti evangelia. Slovo evangelium znamená „dobrá zpráva“, a jak Emily zjistila, dobrá zpráva je, že evangelium nás může učinit velmi šťastnými.
Může vás však napadnout, že i v Církvi jsou lidé, kteří nejsou šťastní, nebo lidé, kteří jsou obvykle šťastní, ale kteří prožívají občasné chvíle nepřízně, starostí, těžkostí a ztráty odvahy. Toto je též součástí velkého plánu štěstí. Smrtelnost je dobou testování a zkoušek, což znamená, že musí přijít období, kdy pociťujeme bolest a citový nepokoj. Když však trpělivě důvěřujeme věčnému plánu, můžeme každý den zažívat štěstí a mít naději na „štěstí až na věky“.
Starší Boyd K. Packer vysvětlil: „Život byl zamýšlen jako výzva. Je normální zažít trochu úzkosti, trochu deprese, trochu zklamání i trochu nezdaru. Učte naše členy, že když jednou za čas prožijí naprosto nešťastný den, nebo několik v řadě, aby stáli pevně a čelili jim. Problémy se urovnají. Naše námaha v životě má velký smysl.“ („That All May Be Edified“ [1982], 94.)
Příběh našeho hledání štěstí je napsán tak, aby nás, budeme-li neustále důvěřovat Bohu a následovat Jeho přikázání během oněch těžkých období, i tato období přiblížila štěstí, které hledáme. Spasitel řekl: „Na světě ssoužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.“ (Jan 16:33.)
Spasitel Ježíš Kristus nám ukázal cestu ke štěstí a řekl nám vše, co musíme dělat, abychom byli šťastní. Když studujeme Spasitelovo učení a tím chápeme smysl své existence, cítíme a vyjadřujeme své štěstí.
V Knize nauk a smluv Pán řekl, že ho máme uctívat „s radostným srdcem a jasnou tváří.“ (NaS 59:15.) Když rozvíjíme určité návyky a postoje, které podporují štěstí, můžeme zakusit rychlejší a jistější postup ke svému „štěstí až navěky“.
Náš prorok, president Gordon B. Hinckley, představuje samu podstatu radostného srdce. Napsal: „Jsem optimista! . . . Prosím, abychom přestali vyhledávat bouře a abychom se více těšili ze slunečního jasu. Navrhuji, abychom při své cestě životem ‚vyzdvihovali to pozitivní‘.“ (Standing for Something [2000], 101.)
Děti jsou obvykle dobrým příkladem postoje „s radostným srdcem a jasnou tváří“. Mají cit pro štěstí a optimismus, který povzbuzuje druhé, aby se radovali s nimi.
Když náš vnuk slavil čtvrté narozeniny, vzali jsme ho s manželem na oběd. Po obědě jsme ho posadili na zadní sedadlo, připoutali a vyrazili domů. Vpředu jsme začali projednávat program dne, ale já jsem zaslechla tohoto čtyřletého chlapce, jak si povídá sám pro sebe. Znovu a znovu opakoval: „Já mám takové štěstí, já mám takové štěstí.“ Vyjadřoval svou radost každému, kdo byl ochoten naslouchat.
Od těchto maličkých se můžeme učit tomu, jak prosté může štěstí být. Ráda bych se podělila o několik poznámek od dětí z Primárek, které nás učí, co štěstí je a kde ho můžeme najít.
Jedno dítě poznamenalo: „Štěstí vypadá jako úsměv, který můžete vidět v očích lidí, takže víte, že jsou opravdu šťastní.“ Toto dítě ví, že štěstí je tak prosté jako úsměv.
Nedávno jsem se zastavila v prodejně potravin, abych rychle nakoupila něco k večeři. Když jsem zahnula za roh regálu, střetla jsem se tváří v tvář s nějakým starším pánem. Usmála jsem se, protože jsem si oddechla, že jsme se nesrazili. On se usmál a řekl: „Děkuji za váš úsměv. Potřeboval jsem ho.“ Také jsem potřebovala jeho úsměv. Úsměv - vyřeší mnohé ve vašem životě i v životě druhých. Co by to bylo za život, kdybychom nemohli rozdávat a přijímat úsměvy?
Štěstí je nejen prosté, ale je zde pro nás, abychom ho prožívali každý den. Štěstí je všude kolem nás. Může být tak okamžité jako přítomnost. Některé děti řekly: „Štěstí je velké slovo, kolem kterého jsou dokola květiny.“ Jiné řeklo, že vypadá jako „duha“. „Vypadá jako slunce.“ Musíme pamatovat na to, že navzdory všem životním těžkostem je to právě nyní, kdy máme být šťastní.
Před několika měsíci jsem měla možnost vyrazit ráno se svými čtyřmi vnoučaty na pěší výlet po horské stezce. Každý si vzal tašku, abychom mohli sbírat poklady přírody. Když jsme hledali to, co bychom mohli přidat do naší sbírky, nacházeli jsme listy a kameny mnoha různých barev, tvarů a dekorů. Bylo těžké si vybrat. Brzy jsem si všimla, že tašky dětí se zaplňovaly. Každý list, který si děti vybraly, byl jedinečný, ale protože byl pozdní podzim, většina listů měla tmavé skvrny od počasí, nepravidelné tvary nebo vybledlé a odbarvené části. Proto jsem je nechtěla přidávat do své tašky. Hledala jsem list, který by byl zbarven nejjasnějšími barvami a který by neměl žádné vady. Pokud by nebyl dokonalý, nechtěla jsem ho schraňovat. To však znamenalo, že jsem toho ve své tašce moc neměla.
Když jsem později přemýšlela o tomto zážitku, zjistila jsem, že jsem se okradla o hodně radosti a štěstí, které jsem mohla zažít. Nedokázala jsem ocenit jedinečnost listů, protože jsem hledala něco, co jsem pokládala za dokonalost. Moje vnoučata byla moudřejší než já. Vychutnávala si zvláštní tvary a skvrny na listech. Chichotala se a radovala se z lámavé křehkosti vadnoucích listů a z jemných, vybledlých barev. Naplnila si tašky šťastným pokladem a vzala si ho domů. Jsme-li tak soustředěni na svou touhu po tom, co chceme, namísto toho, co nám Pán připravil, může se stát, že neuvidíme jedinečné štěstí a krásu v každém dni a nebudeme se z toho radovat.
Štěstí znamená znalost evangelia Ježíše Krista. Jedno dítě řeklo: „Štěstí vypadá poklidně jako Ježíš a Nebeský Otec.“
Nedávno jsem navštívila Primárky a držela jsem přitom na klíně 14 měsíční holčičku, když tu ona vzhlédla a uviděla na stěně obrázek Spasitele. Její tvářička zazářila a díky své právě nabyté schopnosti mluvit řekla: „Ježíš.“ Možná, že tato maličká rozumí radosti plynoucí z poznání Spasitele.
Je to právě znalost a pociťování čisté lásky Kristovy, co do naší duše vnáší intenzivní radost. Je to znalost, že odpuštění našich chyb je možné. Je to právě prostřednictvím usmíření Spasitele, který splnil požadavky spravedlnosti a který nám nabízí milosrdenství, že naděje a radost jsou možné. Tím, že se blížíme ke Spasiteli, jsme osvobozeni od pochyb a zmatku.
Starší Richard G. Scott řekl: „Vaše radost v životě záleží na vaší důvěře v Nebeského Otce a v Jeho svatého Syna, na vašem přesvědčení, že jejich plán štěstí vám skutečně může přinést radost.“ („Finding Joy in Life“, Ensign, May 1996, 24.)
Prostřednictvím Spasitele můžeme najít cestu zpět k Bohu. Můžeme najít klid a štěstí v tomto životě a věčnou radost ve světě příštím. Samotná tato myšlenka mě hřeje u srdce a vyvolává mi úsměv na tváři.
Když porozumíme velkému plánu štěstí, budeme vyzařovat, tak aby to celý svět viděl, radostné srdce a jasnou tvář. Ukážeme, že víme, že evangelium Ježíše Krista je prostý, všudypřítomný zdroj pravého štěstí dnes i nadále ve věčnosti. Je to právě život podle evangelia Ježíše Krista, který je naší zárukou života „šťastně až na věky“. O tom svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.
˙