Sestra Margaret D. Nadauldová
Generální presidentka Mladých žen
„Boží dcery vědí, že to, co může přinést věčná požehnání, je právě jejich přirozená starostlivost, a žijí tak, aby tuto božskou vlastnost v sobě zvelebovaly.“
Být dnes dcerou Boží je mimořádným požehnáním. Máme plnost evangelia Ježíše Krista. Jsme požehnáni tím, že na zemi bylo znovuzřízeno kněžství. Jsme vedeni prorokem Božím, který drží všechny klíče kněžství. Mám ráda presidenta Gordona B. Hinckleyho a vážím si ho, stejně jako všech našich bratří, kteří jsou důstojnými nositeli kněžství.
Inspirují mě životy dobrých a věrných žen. Od počátku v ně Pán vkládá značnou důvěru. Poslal nás na zem právě v této době, abychom naplnily velké a slavné poslání. Kniha nauk a smluv nás učí: „Dokonce před tím než se zrodily, tyto bytosti s mnoha jinými dostaly své první úkoly ve světě duchů a byly připravovány, aby vyšly v čase Pánem určeném a pracovaly na Jeho vinici pro spásu lidských duší.“ (NaS 138:56.) Jakou nádhernou vizi smyslu naší pozemské existence nám to poskytuje!
Komu je mnoho dáno, od toho je mnoho požadováno. Náš Nebeský Otec žádá své dcery, aby kráčely po stezkách ctnosti, žily spravedlivě, aby mohly naplnit své životní poslání a Jeho záměry. Chce, abychom uspěly, a pomůže nám v tom, když budeme Jeho pomoc vyhledávat.
To, že se ženy na zemi narodí jako ženy, bylo určeno dlouho před narozením na svět. Také byly určeny božské rozdíly mezi mužem a ženou. Velice se mi líbí jasnost učení Prvního předsednictva a kvora Dvanácti v Prohlášení o rodině, kde konstatují: „Pohlaví je základní charakteristikou předpozemské, smrtelné a věčné totožnosti a účelu jednotlivce.“1 Z tohoto vyjádření se dovídáme, že každá dívka, již dlouho před svým narozením na zem, byla v duchu ženou a měla ženské rysy.
Bůh poslal na zem ženy s některými skvělými vlastnostmi. President Faust, když mluvil k mladým ženám, poznamenal, že ženskost je „božská ozdoba lidstva. Nachází vyjádření ve vašich přednostech zahrnujících vaši schopnost milovat, vaši duchovnost, jemnost, záři, citlivost, tvořivost, šarm, laskavost, něžnost, důstojnost a tichou sílu. Projevuje se různým způsobem v každé dívce nebo ženě, každá . . . ji však vlastní. Ženství je součástí vaší vnitřní krásy.“2
Náš vnější vzhled je odrazem toho, kým jsme uvnitř. Náš život odráží to, o co se snažíme. A jestliže se celým svým srdcem opravdu snažíme poznat Spasitele a být mu podobnějšími, pak se mu podobnými opravdu staneme, neboť On je náš nebeský, věčný Bratr. Je ale více než jen to. Je naším drahocenným Spasitelem, naším drahým Vykupitelem. Ptáme se společně s Almou zastara: „Vštípili jste si jeho obraz do rysů svého obličeje?“ (Alma 5:14)
Ženy, které jsou vděčné za to, že jsou dcery Boží, můžete poznat podle toho, jak vypadají. Tyto ženy chápou, že jim tělo bylo svěřeno k opatrování, a chovají se k němu uctivě. Starají se o své tělo tak, jako by se staraly o svatý chrám, protože rozumí Pánovu učení: „Zdaliž nevíte, že chrám Boží jste, a Duch Boží v vás přebývá?“ (1 Kor. 3:16.) Ženy, které milují Boha, by nikdy chrám nezneužily nebo ho nepočmáraly sprejem. Také by doširoka neotevřely dveře této svaté, zasvěcené budovy a nepozvaly celý svět, aby si ji prohlédl. O co posvátnější je tělo, jelikož nebylo stvořeno člověkem! Stvořil ho Bůh. My ho spravujeme a udržujeme v takové čistotě a neposkvrněnosti, v jaké přišlo z nebes. „Jestližeť kdo chrámu Božího poškvrňuje, tohoť zatratí Bůh; nebo chrám Boží svatý jest, jenž jste vy.“ (1 Kor. 3:17.)
Vděčné Boží dcery si své tělo pozorně chrání, protože vědí, že jsou zdrojem života, a života si váží. Neobnažují své tělo, aby se zalíbily světu. Kráčejí ve vší cudnosti, aby se zalíbily Nebeskému Otci. Neboť vědí, že je velice miluje.
Ženy, které jsou vděčné za to, že jsou dcery Boží, poznáte podle jejich postoje. Vědí, že spolupracují s anděly a mají touhu společně s Bohem milovat Jeho děti a sloužit jim; učit je nauce spasení; vybízet je k pokání, zachraňovat je v nebezpečných situacích; vést je ve vykonávání Jeho díla; předávat Jeho poselství.3 Rozumějí tomu, že mohou žehnat dětem svého Otce ve svém domově, sousedství a za jeho hranicemi. Ženy, které jsou vděčné za to, že jsou dcery Boží, oslavují Jeho jméno.
Ženy, které jsou vděčné za to, že jsou dcery Boží, poznáte podle jejich schopností. Využívají své božské schopnosti a zvelebují dary, které jim Bůh dal. Jsou to schopné, silné ženy, které žehnají svým rodinám, slouží ostatním a rozumějí tomu, že „sláva Boží jest inteligence“ (NaS 93:36). Jsou to ženy, které přijímají věčné ctnosti, aby se mohly stát takovými, jakými by je potřeboval Náš Otec mít. Prorok Jakob mluvil o některých těchto ctnostech, když řekl, že „mají neobyčejně něžné, cudné a pokojné myšlenky před Bohem, což je bohulibé.“ (Jakob 2:7.)
Ženy, které jsou vděčné za to, že jsou dcery Boží, poznáte podle jejich úcty k mateřství i v případě, že jim toto požehnání bylo na nějaký čas odepřeno. Za těchto okolností může být jejich spravedlivý vliv požehnáním v životě dětí, které milují. Jejich příkladná výuka může v srdci dětí, které potřebují ještě další svědectví, odrážet obraz věrného domova a pravdy.
Vděčné dcery Boží milují Boha a učí své děti, aby Ho milovaly bez výhrad a bez odporu. Jsou jako matky Helamanovy armády, jejíž mladí bojovníci měli velikou víru a „jejich matky je byly učily, takže nepochybovali, že Bůh je zachrání“. (Alma 56:47.)
Když pozorujete jednání laskavých a něžných matek, vidíte ženy obrovské síly. Když takové ženy vyhledávají společenství a vedení Ducha Svatého, může rodina v jejich blízkosti pociťovat ducha lásky, úcty a bezpečí. Jejich moudrost a soudnost jsou požehnáním pro jejich rodinu. Jejich manžel a děti, pro jejichž život jsou požehnáním, budou přispívat ke stabilitě společnosti po celém světě. Vděčné dcery Boží se učí moudrosti od svých matek, babiček a tet. Učí své dcery radostnému umění vytvářet domov. Snaží se, aby jejich děti získaly dobré vzdělání, a samy touží po vědomostech. Pomáhají svým dětem získat dovednosti, které mohou využívat ve službě ostatním. Vědí, že cesta, kterou si zvolily, není jednoduchá, ale vědí, že určitě stojí za vynaložení jejich největšího úsilí.
Rozumějí tomu, co chtěl vyjádřit starší Neal A. Maxwell, když řekl: „Až bude zcela odkryta skutečná historie lidstva, bude zaznívat střelba z pušek nebo formující zvuk ukolébavek? Významná příměří, která vyhlásili muži armády, nebo smírné působení žen ve svém domově a v jeho okolí? Ukáže se, že to, co probíhá u kolébky a v kuchyni, má větší vliv než to, co probíhá na kongresech?“4
Boží dcery vědí, že to, co může přinést věčná požehnání, je právě jejich přirozená starostlivost, a žijí tak, aby tuto božskou vlastnost v sobě zvelebovaly. Je jisté, že když žena ctí mateřství, její děti povstanou a budou jí blahořečit. (Viz Přísloví 31:28.)
Boží ženy nikdy nebudou jako ženy ze světa. Ve světě je dostatek žen, které jsou tvrdé; potřebujeme ženy, které jsou jemné. Ve světě je dostatek žen, které jsou hrubé; potřebujeme ženy, které jsou laskavé. Existuje mnoho žen, které jsou nezdvořilé; potřebujeme ženy, které jsou vytříbené. Máme dostatek slavných a bohatých žen; my potřebujeme více žen, které mají víru. Máme dostatek nenasytnosti; potřebujeme více dobroty. Máme dostatek marnosti; potřebujeme více ctnosti. Máme dostatek popularity; potřebujeme více čistoty.
Jak snažně se modlíme, aby každá mladá žena vyrostla a byla vším tím nádherným, čím být má! Modlíme se, aby jí její matka a otec ukázali správnou cestu. Kéž by Boží dcery chovaly úctu ke kněžství a podporovaly důstojné nositele kněžství. Kéž by rozuměly své schopnosti být silnými ve věčných ctnostech, kterým se někteří v tomto moderním, pro ženy uvolněném světě posmívají.
Kéž by otcové a matky rozuměli tomu, jak velký potenciál činit dobro jejich dcery obdržely ze svého nebeského domova. Musíme vyživovat jejich něžnost, jejich schopnost vychovávat, jejich vrozenou duchovnost a citlivost a bystrou mysl. Radujme se ze skutečnosti, že dívky se liší od chlapců. Buďte vděční za místo, které mají ve velkém Božím plánu. A stále mějte na paměti, co řekl president Hinckley : „Teprve až poté, co byla zformována země, co byl den oddělen od noci, až poté, co byly vody odděleny od pevniny, co bylo stvořeno rostlinstvo a živočišstvo a co byl na zemi umístěn muž, byla stvořena žena; a teprve potom bylo dílo prohlášeno za úplné a dobré.“5
Otcové, manželové, mladí muži, kéž byste pochopili to, čím ženy jsou a čím mohou být. Prosím buďte hodni Božího svatého kněžství, jehož jste nositeli, a važte si ho, neboť žehná nám všem.
Sestry jakéhokoli věku, prosím, rozumějte tomu, kdo jste a kým musíte být. Musíte být vším, k čemu jste byly připraveny samotným Bohem na výsostech. Kéž bychom s vděčností využily drahocenné dary, které nám byly dány, abychom pozvedaly lidstvo k přemýšlení o vyšších věcech a k ušlechtilejším cílům, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.
ODKAZY
1. „Rodina: Prohlášení světu“, 35602 121
2. „Ženství - nejvýše ctěné postavení“, Liahona, červenec 2000, str. 96.
3. Viz Bruce R. McConkie, Mormon Doctrine, 2nd ed. (1966), 35.
4. „The Women of God“, Ensign, May 1978, 10-11.
5. „Our Responsibility to Our Young Women,“ Ensign, Sept. 1988, 11.
Previous
