Žijme podle vedení písem Starší Russel M. Nelson Kvorum dvanácti apoštolů „My všichni potřebujeme vedení životem. Nejlépe ho získáme ze standardních děl a z učení Božích proroků.“ Nedávno jsme byli se sestrou Nelsonovou v Dánsku během oslav 150. výročí Církve ve Skandinávii. Mezi shromážděními jsme věnovali několik hodin tomu, abychom pátrali po vesnicích, kde se narodili dva z prarodičů mého otce. Byli mezi prvními obrácenými do Církve v Dánsku. Rodina tatínkovy babičky z otcovy strany žila v západní části země.1 Rodina jeho dědečka z otcovy strany žila v severním Dánsku.2 Díky dobrému řidiči a vynikající mapě jsme nalezli každé město na našem seznamu a získali drahocenné informace. Během celé pouti jsem pevně držel tuto cennou mapu, která byla tak nezbytná pro dosažení našich cílů. V kontrastu s tím mnozí lidé putují životem bez dobrého vedení a postrádají znalost touženého cíle nebo toho, jak se tam dostat. Ale jestliže věnujeme bedlivou pozornost silniční mapě při denní pouti, nebylo by také moudré věnovat pozornost autoritativnímu vedení na naší pouti životem? Na toto téma bych tedy rád hovořil -- o tom, proč potřebujeme vedení, kde ho můžeme získat a jak ho můžeme dosáhnout. PROČ POTŘEBUJEME VEDENÍ Otázka proč se zaměřuje na smysl života. Nejvyšší cíl naší smrtelné pouti byl zjeven naším Stvořitelem, který řekl: „A budeš-li zachovávat má přikázání a vytrváš-li až do konce, budeš mít věčný život, kterýžto dar je největší ze všech darů Božích.“3 Jeho dar věčného života je podmíněn podmínkami, které ustanovil.4 Tyto podmínky vytvářejí plán, nebo abych použil své analogie, duchovní silniční mapu. A když přijdou obtíže, je nejvíce potřeba vodítka. Při našem putování v Dánsku jsme narazili na nečekanou objížďku, která způsobila, že jsme zabloudili. Abychom se vrátili do správného směru, zastavili jsme auto. Velice pečlivě jsme studovali mapu. Potom jsme podnikli nezbytnou opravu směru. Co když se ztratíte a nemáte žádnou mapu? Předpokládejte, že jste sami. Nevíte, kde jste. Co můžete dělat? Zavoláte o pomoc! Zavoláte domů! Zavoláte Církev! Modlíte se! Když se spojíte se svou linkou pomoci, dozvíte se, že tu musíte stoupat a tam se musíte obrátit, abyste se do správného směru vrátili. Nebo možná budete muset jít zpět na začátek, abyste si byli jisti, že se můžete dostat tam, kam jít chcete. KDE ZÍSKÁVÁME VEDENÍ To nás přivádí k otázce, kde získáme vedení, které potřebujeme. Obracíme se k Tomu, kdo nás zná nejlépe -- k našemu Stvořiteli. Dovolil nám, abychom přišli na zem s možností svobodně volit svůj vlastní směr. Pro svoji velikou lásku nás nenechal samotné. Poskytl vedení -- duchovní silniční mapu -- aby nám na naší cestě pomohl dosáhnout úspěchu. Toto vedení nazýváme standardními díly, kterým se tak říká proto, že ona -- Bible svatá, Kniha Mormon, Kniha nauk a smluv a Drahocenná perla -- tvoří standard, podle kterého máme žít. Slouží jako standard pro ověřování, stejně jako standardy času, vah a měr, které jsou uchovávány v národních úřadech pro standardizaci. Abychom dosáhli svého cíle, věčného života, musíme se řídit učením standardních děl a dalšími zjeveními přijatými od proroků Božích.5 Náš milující Pán předvídal naši potřebu vedení: „Neboť těsná jest brána,“ řekl „a úzká jest cesta, která vede k povýšení a nekonečnosti života, a málo je těch, kteří ji najdou.“6 Málokteří naleznou cestu, protože ignorují božskou silniční mapu, kterou poskytl Pán. Ještě závažnější chybou je ignorovat Tvůrce mapy. Bůh v prvním ze svých deseti přikázání prohlásil: „Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.“7 Tělesný člověk má přesto sklon dovolit své oddanosti, aby směřovala k modlám. Například žasneme nad počítači a internetem, které umožňují přenos dat pozoruhodnou rychlostí. Jsme za tyto elektronické služebníky skutečně vděční. Dovolíme-li jim ale, aby se zmocnily našeho času, zničily naše možnosti nebo otrávily naši mysl pornografií, přestávají být služebníky a místo toho se stávají falešnými bohy. Mistr varoval ty, kteří „nehledají Pána, aby naplnili Jeho spravedlnost, ale každý jde svou vlastní cestou a podle obrazu svého vlastního boha, jehož obraz se podobá obrazu světa a jehož podstata je podstatou modly.“8 Falešní bozi mohou vést pouze do slepých uliček. Má-li být naše putování životem úspěšné, musíme se řídit božským vedením. Pán řekl: „Vzhlížejte ke mně v každé myšlence, nepochybujte, nebojte se.“9 A žalmista napsal: „Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.“10 Následování takové rady vyžaduje nejen přesvědčení, ale také obrácení a často i pokání. To potěší Pána, který řekl: „Obraťte se a odvraťte od ukydaných bohů vašich, a ode všech ohavností vašich . . . “11 Při své cestě životem čelíte mnoha překážkám a děláte určité chyby. Vedení písem vám pomáhá uvědomit si chybu a podniknout nezbytnou nápravu. Přestáváte jít špatným směrem. Pečlivě studujete silniční mapu písem. Potom pokračujete pokáním a nápravou požadovanou k tomu, abyste se dostali na těsnou a úzkou cestu, „jež vede k životu věčnému.“12 Bratři a sestry, naše rušné životy nás nutí k tomu, abychom se zaměřovali na věci, které děláme ze dne na den. Rozvoj charakteru ale přichází pouze tehdy, když se zaměřujeme na to, kdo skutečně jsme. Abychom si stanovili tyto vyšší cíle a abychom jich dosáhli, skutečně potřebujeme nebeskou pomoc. JAK MŮŽEME DOSÁHNOUT VEDENÍ PÍSEM Když jednou pochopíme, proč potřebujeme vedení a kde ho máme získat, potom se ptáme, jak ho můžeme dosáhnout? Jak můžeme skutečně žít ne „samým chlebem . . . ale každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží“?13 Začínáme rozhodnutím vztahovat „všechna písma na nás . . . k našemu užitku a našemu poučení.“14 Postupujeme-li kupředu, hodujeme-li na slově Kristově a vytrváme-li až do konce, budeme mít věčný život.15 Hodovat znamená více než jen ochutnávat. Hodovat znamená pochutnávat si. Na písmech si pochutnáváme tím, že je studujeme v duchu radostného objevování a věrné poslušnosti.16 Když hodujeme na slovech Kristových, jsou zasazena „na dskách srdce masitých“.17 Stávají se nedílnou součástí naší přirozenosti. Před mnoha roky mě jeden kolega lékař plísnil za to, že jsem neodděloval své profesionální poznání od svého náboženského přesvědčení. To mě udivilo, protože jsem měl pocit, že pravda nemá být rozdělována na části. Pravda je nedělitelná. Nebezpečí číhá, když rozdělujeme sami sebe výrazy jako například „můj soukromý život“, „můj profesionální život“, nebo dokonce „moje nejlepší chování“. Prožívání života v oddělených úsecích může vést k vnitřnímu konfliktu a vyčerpávajícímu napětí. Aby tomuto napětí unikli, mnoho lidí se nemoudře uchyluje k návykovým látkám, k vyhledávání rozkoše nebo k nevázanosti, které mají za následek ještě větší napětí, a tak vytvářejí začarovaný kruh. Vnitřní mír přichází pouze tehdy, když zachováváme celistvost pravdy ve všech oblastech svého života. Když uzavíráme smlouvu následovat Pána a být poslušnými Jeho přikázání, přijímáme Jeho měřítka v každé myšlence, činu a skutku. Život podle Pánových měřítek vyžaduje, abychom zušlechťovali dar Ducha Svatého. Tento dar nám pomáhá porozumět nauce a osobně ji aplikovat. Protože pravdě předané zjevením lze rozumět pouze prostřednictvím zjevení,18 naše studium musí být naplněno modlitbou. Písma dosvědčují účinnost modlitby v každodenním životě. Jedno potvrzení se nachází v Příslovích: „Na všech cestách svých snažuj se [Boha] poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.“19 Další pochází z Knihy Mormon: „Taž se Pána o radu ve všem, co podnikáš, pak tě povede k dobrému.“20 Když budete přemýšlet o naukových zásadách a budete se o ně modlit, Duch Svatý bude mluvit k vaší mysli a k vašemu srdci.21 Z událostí zobrazených v písmech získáte nové pohledy a zásady, které se týkají vaší situace, spočinou na vašem srdci. Tyto zjevující zkušenosti zušlechťujete životem podle světla, které vám již bylo dáno, a tím, že s čistými motivy bádáte v písmech -- s pevným předsevzetím přijít ke Kristu.22 Když tak budete činit, posílí se vaše důvěra v přítomnosti Boha a Duch Svatý bude vaším stálým společníkem.23 Dosažení vedení písem napomáhá to, že klademe příslušné otázky.24 Můžete se ptát: „Jaké zásadě se lze naučit z tohoto Pánova učení?“ Například písma učí, že Stvoření se uskutečnilo v šesti časových obdobích.25 Zásady, kterým jsme se z tohoto studia naučili, ukazují, že jakýkoli velký výsledek vyžaduje řádné plánování, rozvržení času, trpělivost, práci a žádné zkratky. Dále navrhuji, abyste si vytvořili styl studia, který vám vyhovuje.26 Jedním způsobem je přečíst nějakou knihu písem od první do poslední stránky. Tato metoda poskytuje dobrý povšechný přehled. Ale také další přístupy mají svou cenu. Pozornost věnovaná konkrétnímu předmětu nebo určitému námětu doplněná použitím křížových odkazů, poznámek a studijních průvodců může pomoci rozsvítit světlo pochopení nauky. Vedení může přijít, když zápasíme s nějakým vážným životním problémem. Před lety, ve dnech, kdy jsem začínal se svým vědeckým výzkumem na poli, které bylo tehdy pro medicínskou praxi nové, mi měřítko pravdy založené na písmech dalo odvahu potřebnou k tomu, abych vytrval. Silně jsem se opíral o tyto verše z Knihy nauk a smluv: „Všem říším je dán zákon. A jest mnoho říší. Neboť neexistuje prostor, aby v něm nebyla nějaká říše. Není také říše, . . . aby v ní nebylo prostoru . . . Každé říši je dán zákon a každý zákon má své meze a podmínky.“ 27 Poznali jsme zákony, které se týkají „říše“ našeho zájmu, a získali jsme kontrolu, o kterou jsme dříve usilovali pouze za pomoci náhody, protože jsme neměli skutečnou znalost. Motivace pro vedení písmy přichází, když musíme učinit důležitá rozhodnutí -- i mezi volbami, které jsou stejně správné. Bratří často čelí tomuto druhu rozhodnutí. V takových případech se obracíme k písmům. Můžeme znovu číst všechna standardní díla a hledat pochopení, které se týká konkrétní záležitosti. Čas pro studium písem vyžaduje rozvrh, který bude dodržován. Jinak požehnání, na kterých nejvíce záleží, budou vydána na milost věcem, na kterých záleží nejméně. Může být obtížné zavést čas pro rodinné studium písem. Před lety, když naše děti byly doma, chodily do různých ročníků několika škol. Jejich tatínek musel být v nemocnici nejpozději v 7.00 ráno. Při rodinné radě jsme rozhodli, že nejlepší doba pro studium písem je v 6.00 ráno. V tuto hodinu byly naše malé děti velmi ospalé, ale spolupracovaly. Příležitostně jsme museli některé dítě vzbudit, když přišla řada na to, aby četlo. Nebyl bych k vám úplně upřímný, kdybych vytvářel dojem, že čas našeho rodinného studia písem byl křiklavým úspěchem. Příležitostně byl více křiklavý než úspěšný. Ale nevzdali jsme se. Nyní, o generaci později, žijí všechny naše děti v manželství a mají vlastní rodiny. Se sestrou Nelsonovou sledujeme, že ve vlastních domovech konají rodinné studium písem. Jejich úsilí je mnohem úspěšnější, než bylo to naše. Bojíme se představit si, co se mohlo stát, kdybychom se přestali snažit. 28 My všichni potřebujeme vedení životem. Nejlépe ho získáme ze standardních děl a z učení Božích proroků. Pilným úsilím můžeme tohoto vedení dosáhnout, a tak se učinit způsobilými pro všechna požehnání, která má Bůh pro své věrné děti v zásobě. O tom svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen. ODKAZY 1. Gżrding, Vejrup, and Vester Nebel, v okresu Ribe. 2. Mżlholm, Stżre Brżndum, v okresu Álborg. 3. NaS 14:7. 4. Viz NaS 130:21. 5. Viz NaS 1:38. 6. NaS 132:22. 7. Ex. 20:3. 8. NaS 1:16. 9. NaS 6:36. 10. Žalmy 119:105. 11. Ezech. 14:6. 12. 2. Nefi 31:18; viz také Matouš 7:14; Jakob 6:11; 3. Nefi 14:14; 27:33; NaS 132:22. 13. Mat. 4:4. 14. 1. Nefi 19:23. 15. Viz 2. Nefi 31:20. 16. Písma povzbuzují k životu v souladu s vůlí našeho Tvůrce, který řekl: „Jestliže odvrátíš . . . nohu svou, abys nevykonával líbosti své v den svatý můj, anobrž nazůveš-li sobotu rozkoší, a svatou Hospodinu . . . a budeš-li ji slaviti tak, abys nečinil cest svých, ani vykonával, co by se líbilo . . . Tehdy rozkoš míti budeš v Hospodinu“ (Iz. 58:13-14). Sebeúcta je také získána poslušností Božích přikázání týkajících se cudnosti (viz Ex. 20:14; Lev. 18:22; Mat. 5:28; 1. Kor. 6:9; 3. Nefi 12:28; NaS 42:24; 59:6). 17. 2. Kor. 3:3. 18. Viz 1. Kor. 2:11-14. 19. Přísl. 3:6. 20. Alma 37:37. 21. Viz NaS 8:2. 22. Viz Jakob 1:7; Omni 1:26; Moroni 10:30, 32. 23. Viz NaS 121:45; viz také v. 46. 24. Protože každou dobrou věc lze zneužít, může být vhodné doplnit slovo varování. Písma nemají odpověď na každou otázku. Mnohé důležité pravdy nebyly ještě zjeveny. Máme se vyvarovat toho, abychom se příliš zabývali takzvanými „tajemstvími“. Varujte se také osobních interpretací. Výklad hledejte u žijících proroků a v oficiálních zásadách. Nesuďte druhé, není vaší věcí soudit okolnosti druhých. Jsme však opětovně ujištěni, že ten, kdo „pilně hledá, nalezne; a tajemství Boží mu budou zjevena mocí Ducha Svatého“ (1. Nefi 10:19). Mějte také na mysli, že mnoho zjevení bylo dáno jako odpověď na prorocký dotaz. Je zajímavé si povšimnout, že první a poslední kniha Starého zákona kladou zajímavé otázky: „Zdaliž jsem já strážným bratra svého?“ (Gen 4:9) a „Loupiti-liž má člověk Boha?“ (Mal. 3:8). 25. Viz Ex. 20:11; 31:17; Mosiáš 13:19; NaS 77:12; Abr. 4:31. 26. Při svém osobním studiu písem můžete sladit svou četbu s nějakým Církví podporovaným studijním kurzem, například s osnovami Nauk evangelia. Někdo si rád připravuje kartičky pro učení zpaměti, které může používat, když čeká na schůzku nebo shromáždění. 27. NaS 88:36-38. 28. Při osobním a rodinném studiu písem můžeme použít knihy, nahrávky nebo jiné materiály. Ti, kdo si vyhradí čas pro studium písem a v této snaze vytrvají, si po všechny své dny uchovají pozitivního ducha.