Stùjme zpøíma Biskup H. David Burton Pøedsedající biskup „Ježíš Kristus je naším dokonalým pøíkladem toho, kdo vždy stál zpøíma. Pøedstavuje toho, kdo zosobòuje bezúhonnost, sílu a odvahu.“ Jeden moudrý muž mi èasto dával tuto jednoduchou radu: „Davide, stùj zpøíma.“ Mùj tatínek neoèekával, že budu stát v pozoru, ale spíše tím mínil, že mám být stateèný pøi svém rozhodování, nedìlat kompromisy ohlednì zásad, neporušovat duchovní hodnoty a neuhýbat pøed zodpovìdností. Když jsem se øídil jeho radou, žilo se mi velmi dobøe. Když jsem nedbal na to, abych stál zpøíma, nežilo se mi pøíjemnì. Nedávno jsem se zeptal svých dvou vnukù, co by to pro nì znamenalo, kdyby je Nebeský Otec požádal, aby stáli zpøíma. Všiml jsem si, že se jeden bezdìky napøímil. Oba pak rychle a jednohlasnì vyhrkli: „Chce, abychom dìlali to, co je správné.“ Z hluboké bolesti a zmatku z 11. záøí vyvstaly mnohé pøíklady mužù, žen a národù, kteøí stáli zpøíma. Nepøátelé i pøátelé se spojili proti spoleènému nepøíteli. Nevšední skutky stateènosti se staly samozøejmostí. Zdá se, že humanitární pomoc nezná hranic. Muži i ženy, bez ohledu na rasu nebo vyznání, nabízejí pomocnou ruku obìtem a jejich rodinám. Bylo proneseno nespoèet modliteb. Síly dobra stojí zpøíma proti silám teroru a nesmyslného ubližování. Øíká se, že ten, kdo sedí na zdi, musí nakonec slézt na jednu nebo na druhou stranu. Pokud sedíme na vršku zdi života, nyní je èas sebrat odvahu a stát zpøíma na stranì spravedlivosti a setøást okovy høíchu. Život, služba a uèení našeho Spasitele Ježíše Krista poskytuje vzor pro zkoumání svého nitra. Ježíš Kristus je naším dokonalým pøíkladem toho, kdo vždy stál zpøíma. Pøedstavuje toho, kdo zosobòuje bezúhonnost, sílu a odvahu. Rád bych uvedl tøi pøíklady ze Spasitelovy služby. Zaprvé -- Ježíš byl po svém køtu inspirován, aby odešel do ústraní a hovoøil se svým Otcem. Rozhodl se 40 dní nejíst, aby Jeho smrtelné tìlo mohlo být podrobeno Jeho božskému duchu. V tomto tìlesnì oslabeném stavu ho navštívil pokušitel, který Spasiteli navrhoval, aby použil svou velkou moc k vykonání mimoøádných èinù. Na pokušitelùv požadavek, aby promìnil kameny ve chléb a osvobodil se od hladu, Spasitel stál zpøíma a odpovìdìl: „Psáno jest: Ne samým chlebem živ bude èlovìk, ale každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží.“ (Mat. 4:4.) Na pobídku, aby se vrhl dolù z vysokého místa, aby byl zachránìn rukou andìlù, vítìzoslavnì prohlásil: „Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.“ (Mat. 4:7.) Na návrh, aby Spasitel padl na kolena a uctíval ïábla výmìnou za bohatství a nádheru pozemské slávy, stateènì odpovìdìl: „Pánu Bohu svému klanìti se budeš, a jemu samému sloužiti budeš.“ (Mat. 4:10.) Pokušitelovy zákeønosti pùsobí nadále v nezmenšené míøe. Touha po „vìcech“ nìkteré svedla k tomu, aby opustili zásady. Neschopnost rozlišovat mezi potøebou a pøáním zakalila mysl lidí. Rodiny hladovìjí po lásce, uznání a vedení rodièù. Mnozí se uchylují k neetickým, nemorálním a pøíležitostnì nezákonným metodám, aby získali více a více materiálních statkù. Jestliže jste polapeni v honbì za materiálními vìcmi, nastal èas postavit se zpøíma. Jestliže spíše uctíváte to, co lze koupit za peníze, než abyste si cenili lásky Boží, nastal èas postavit se zpøíma. Jestliže jste byli požehnáni hojností, která pøesahuje vaše potøeby, nastal èas postavit se zpøíma a podìlit se s tìmi, jejichž potøeby zùstávají nenaplnìny. Druhý pøíklad -- Pøi jedné pøíležitosti Spasitel svolal své následovníky a øekl: „Slyšte a rozumìjte. Ne to, což vchází v ústa, poškvròuje èlovìka, ale což z úst pochází, to poškvròuje èlovìka.“ (Mat. 15:10-11.) Pro mnoho lidí je bìžnou souèástí jejich každodenní øeèi braní jména Božího nadarmo. Vypadá to, že nìkteøí naši mladí lidé bez zábran používají vulgární a hrubé výrazy, aby popsali své pocity. Moji mladí pøátelé, nastal èas postavit se zpøíma a vylouèit tato slova ze svého slovníku. Vy víte, která slova mám na mysli. Naneštìstí je slyšíte znova a znova ve škole, v písních a pøi sportu. Budete potøebovat odvahu, abyste stáli zpøíma? Samozøejmì, že ano. Dokážete sebrat odvahu? Samozøejmì, že dokážete. Hledejte sílu u Nebeského Otce, abyste to pøekonali. Spasitel øekl: „Modli se ustaviènì a já vyleji svého ducha na tebe a veliká budou tvá požehnání.“ (NaS 19:38.) Bylo nám øeèeno toto: „Nejvyšších výšin dosahujete, když jste na kolenou.“ („Standing Tall“, New Era, Oct. 2001, 19.) Klení a hrubost nepovyšuje, ale poskvròuje. Navštívil jsem s manželkou stovky sportovních akcí pro mladé. Pøíliš èasto jsme slyšeli klení z úst trenérù a dalších dospìlých, kteøí mají být vzorem. Dospìlí musí stát zpøíma a odstranit ze své øeèi hrubost a klení. Slyšeli jste rèení „Èiny hovoøí jasnìji než slova“. Naše èiny o nás skuteènì vypovídají mnohé. Musíme stát zpøíma a následovat rady prorokù, že se máme oblékat slušnì. „Neslušné obleèení zahrnuje krátké šortky a suknì, tìsné [pøiléhavé] obleèení, trièka, která nezakrývají bøicho, a další obnažující obleèení.“ (Pro posílení mládeže [2001], 12.) Obleèení, které je slušné, upravené a èisté, povznáší. Neslušné obleèení snižuje vaši hodnotu. Máte-li nìjaké pochybnosti, zeptejte se sami sebe: „Cítil bych se dobøe, pokud jde o mùj zevnìjšek, kdybych byl v pøítomnosti Spasitele?“ (Pro posílení mládeže, 13.) Matky, vy mùžete být naším pøíkladem a naším svìdomím v této dùležité záležitosti. Pamatujte na to, že mladí lidé dokáží postøehnout pøetváøku tak snadno, jako dokáží ucítit vùni èerstvì upeèeného chleba. Rodièe, dejte radu svým synùm a dcerám, a pak spolu s nim stùjte zpøíma proti necudnosti. Zatøetí -- jistì si vzpomenete, že na zákoníkovu otázku, kdo je naším bližním, Spasitel odpovìdìl vyprávìním o èlovìku, který putoval z Jeruzaléma do Jericha, který upadl mezi zlodìje a byl zbit, okraden a polomrtvý opuštìn. První, kdo šel tou cestou, byl knìz, který se odvrátil a pøešel na druhou stranu cesty. Podobnì další, kdo si povšiml jeho údìlu, se zastavil, podíval se na nìj, ale pokraèoval v cestì, aniž by mu poskytl pomoc. Tøetí, Samaritán, mu ovázal rány a postaral se o to, aby mìl potøebnou péèi. Pak se Ježíš zeptal, kdo z nich byl bližním. Zákoník odpovìdìl, že bližní je ten, kdo projevil milosrdenství. V odpovìï na to Spasitel øekl: „Jdi, i ty uèiò totéž.“ (Lukáš 10:37; viz verše 30-37.) Když podáváme pomocnou ruku svým bližním, jsme vnímaví nejen k jejich potøebám, ale i k jejich pocitùm? Je naše pøívìtivost vybíravá a omezená na ty, kteøí jsou naší víry, nebo zahrnuje všechny bez ohledu na jejich víru, barvu pleti nebo jakékoli jiné postøehnutelné rozdíly? Pro Spasitele nebyla definice bližního nijak omezená. Nìkdy náš specifický styl øeèi v Církvi mùže být chybnì vyložen a našim bližním se mùže zdát, že je to øeè necitlivá, nebo dokonce povýšená. I já, stejnì jako starší Ballard, který toto naznaèil vèera, nemám dobrý pocit, pokud jde o výraz neèlen. Když mluvíme o druhých jako o neèlenech, mohou si øíkat, zda si nemyslíme, že nejsou èleny naší spoleènosti, mìsta, nebo dokonce lidské rasy. Pohotovì øíkáme, že pøijímáme a zahrnujeme druhé mezi své bližní, ale ve skuteènosti pøíliš èasto vùèi nìkterým projevujeme pouze toleranci. Láska k bližním pøichází pouze poté, co máme lásku k sobì a k Bohu. Stùjme zpøíma a projevujme upøímnou lásku a úctu ke svým bližním. Pøed nìkolika lety zemøel jeden milovaný pøítel naší rodiny. Chodil rád s manželkou na výlety do hor. Jednoho podzimního odpoledne vystoupili nìkolik kilometrù po strmém horském úboèí ke krásnému vodopádu. Když šli dolù, nìkolik turistù stoupajících vzhùru se jich ptalo: „Stojí to za to?“ Odpovìï našich pøátel byla vždy kladná. Pozdìji si uvìdomili, že ta námaha stojí za to jen v tom pøípadì, pokud se radovali ze svìžího vzduchu, z krásy hor, z procvièení a z pøítomnosti milovaného spoleèníka. Nìkteøí, když pociují silný tlak ze strany svých vrstevníkù a potøebu být pøijímáni, se možná ptají: „Stojí snaha stát zpøíma za tu námahu?“ Na tuto otázku odpovídám: „Pokud je pro vás dùležitý život vìèný a pokud chcete prožívat v tomto životì skuteènou radost, pak snaha stát zpøíma stojí za onu rozhodnost a neúnavné každodenní úsilí, které je k tomu zapotøebí.“ Kéž bychom všichni stáli zpøíma na stranì spravedlivosti, o to se modlím v posvátném jménu našeho Pána a Mistra, Ježíše Krista, amen.