President Gordon B. Hinckley
„Naše bezpeèí spoèívá v pokání. Naše síla vychází z poslušnosti pøikázání Božích.“
Moji milovaní bratøí a sestry, pøijímám pokornì tuto pøíležitost k vám hovoøit. Modlím se, abych v tom, co budu øíkat, byl veden Duchem Pánì.
Právì jsem obdržel zprávu, že raketový útok Spojených státù je v plném proudu. Nemusím vám pøipomínat, že žijeme v nebezpeèné dobì. Rád bych hovoøil o této dobì a o situaci, ve které se jako èlenové této Církve nacházíme.
Jste dobøe obeznámeni s událostmi, které se staly 11. záøí, témìø pøed mìsícem. Následkem tohoto strašného a podlého útoku jsme se dostali do váleèného stavu. Je to první válka 21. století. Minulé století bylo popisováno jako století v lidské historii, které bylo nejvíce zmítané válkami. Nyní jsme na pokraji dalšího nebezpeèného konfliktu, jehož vývoj a konec nám není znám. Poprvé od doby, kdy se Spojené státy staly národem, jsme byli napadeni na vlastní pevninì. Nebyl to však útok pouze na Spojené státy. Byl to útok na lidi a národy dobré vùle kdekoli na svìtì. Byl dobøe pøipravený, vykonaný s troufalostí a jeho následky byly katastrofální. Odhaduje se, že zahynulo více než 5000 nevinných lidí. Mezi nimi byli lidé z mnoha dalších národù. Byl to èin krutý a úskoèný, èin naprosto zlovolný.
Nedávno jsem byl spolu s nìkolika národními náboženskými vùdci pozván do Bílého domu, abych se setkal s presidentem. Hovoøil s námi otevøenì a pøímo.
Tentýž veèer president hovoøil jasnì a nezpochybnitelnì ke Kongresu a k národu o tom, že Amerika je se svými pøáteli odhodlána dostihnout teroristy, kteøí jsou zodpovìdni za pøípravu tohoto strašlivého èinu, a všechny ty, kteøí jim poskytují útoèištì.
Nyní jsme zapojeni do války. Jsou mobilizovány ohromné síly a budou mobilizovány další. Politiètí spojenci se krystalizují. Nevíme, jak dlouho bude tento konflikt trvat. Nevíme, kolik bude stát životù a penìz. Nevíme, jak se bude vyvíjet. Ovlivní možná rùznými zpùsoby i práci Církve.
Naše národní hospodáøství prodìlává tìžkosti. Mìlo problémy již døíve a tímto se problémy ještì navršily. Mnoho lidí ztrácí zamìstnání. Mezi našimi lidmi by toto mohlo mít vliv na potøebu sociální péèe a také na desátky Církve. Mùže to mít vliv na náš misionáøský program.
Jsme nyní celosvìtovou organizací. Máme èleny ve více než 150 zemích. Snaha pokrýt potøebu tohoto rozsáhlého celosvìtového programu by se tak mohla pochopitelnì stát složitìjší záležitostí.
Ti z nás, kteøí jsou ameriètí obèané, stojí pevnì pøi presidentu naší zemì. Musíme se postavit strašlivým silám zla a uèinit je zodpovìdnými za jejich èiny. Nejedná se o válku køesanù proti muslimùm. Jsem potìšen, že jídlo je posíláno i hladovìjícím do zemì, která je cílem váleèné akce. Ceníme si muslimských bližních po celém svìtì a doufáme, že ti, kteøí žijí podle zásad své víry, nebudou muset trpìt. Žádám zvláštì naše lidi, aby se žádným zpùsobem nepodíleli na pronásledování nevinných. Buïme spíše pøátelští a pøipraveni pomoci, chránit a poskytnout podporu. Teroristické organizace pøedstavují toho, kdo musí být dostižen a poražen.
My, èlenové této Církve, o tìchto skupinách nìco víme. V Knize Mormon se píše o Gadiantonových lupièích, o zlovolné, tajné organizaci založené na pøísahách, jež se soustøedila na páchání zla a zkázy. V oné dobì se ze všech sil a jakýmikoli dostupnými prostøedky snažila znièit Církev, obelstít lid úlisnými slovy a získat nadvládu ve spoleènosti. Totéž vidíme i v souèasnosti.
Jsme lidem pokoje. Jsme následovníky Krista, který byl a je knížetem pokoje. Jsou však chvíle, kdy se musíme postavit za to, co je správné a slušné, za svobodu a civilizaci, stejnì jako Moroni, který ve své dobì shromažïoval lid, aby bránil své ženy, dìti a vìc svobody. (Viz Alma 48:10.)
Pøed nìkolika dny jsem byl v televizním programu Larryho Kinga dotázán, co si myslím o tìch, kteøí ve jménu náboženství konají tak hanebné èiny. Odpovìdìl jsem: „Náboženství neskýtá žádné útoèištì pro špatnost, zlovolnost ani nic podobného. Bùh, ve kterého vìøím, neschvaluje takové èiny. Je to Bùh milosrdenství. Je to Bùh lásky. Je to Bùh pokoje a útìchy a já k nìmu vzhlížím v tìchto chvílích jako ke zdroji útìchy a posílení.“
Èlenové Církve v této zemi i v jiných zemích jsou nyní s mnoha dalšími zapojeni do této velké mezinárodní akce. V televizi sledujeme, jak vojáci opouštìjí své milované, aniž by vìdìli, zda se k nim vrátí. Má to vliv na domovy našich lidí. Musíme svornì jako èlenové Církve pokleknout na kolena a dovolávat se moci Všemohoucího ve prospìch tìch, kteøí ponesou bøímì tohoto tažení.
Nikdo neví, jak dlouho to potrvá. Nikdo pøesnì neví, kde se bude bojovat. Nikdo neví, co to bude vyžadovat, než to skonèí. Zahájili jsme akci, jejíž rozmìry a síla v souèasné dobì pøesahují naše chápání.
Události tohoto druhu v nás probouzejí vìdomí, že život je køehký, že mír je køehký, že sama civilizace je køehká vìc. Hospodáøství je obzvláštì zranitelné. Dostalo se nám znovu a znovu rady ohlednì sobìstaènosti, ohlednì dluhu, ohlednì hospodárnosti. Tolik našich lidí je tìžce zadluženo kvùli vìcem, které nejsou nezbytnì zapotøebí. Když jsem byl mladý muž, otec mnì radil, abych postavil skromný domov, který by staèil pro pokrytí potøeb rodiny, a abych jej vyzdobil, zkrášlil, zpøíjemnil a uèinil jej místem bezpeèí. Radil mnì, abych co nejrychleji splatil hypotéku, aby tak, a se dìje co se dìje, moje žena a dìti mìly støechu nad hlavou. Byl jsem vychováván v této nauce. Vyzývám vás jako èleny této Církve, abyste se, je-li to možné, osvobodili od dluhù a uložili si nìco stranou na nepøíznivé dny.
Nemùžeme se pøipravit na všechny nepøedvídané události. Mùžeme se však pøipravit na mnohé nepøedvídané události. Nech nám naše souèasná situace pøipomene, že tak máme èinit.
Více než 60 let je nám neustále pøipomínána rada, abychom si dìlali zásoby jídla, které by nás nìjaký èas udržely pøi životì. Nepanikaøme však, ani nezacházejme do extrémù. Používejme ve všech pøípadech moudrost. A pøedevším, bratøi a sestry, kráèejme kupøedu s vírou v žijícího Boha a Jeho milovaného Syna.
Zaslíbení, která se vztahují na tuto americkou zemi, jsou veliká. Je nám jasnì øeèeno, že „toto je zemì vyvolená a národ, jenž ji vlastní, bude osvobozen od poddanství, zajetí a volný pøede všemi jinými národy pod nebem, chtìjí-li jenom sloužiti Bohu zemì, který se jmenuje Ježíš Kristus“. (Ether 2:12.) Toto je jádro celé vìci -- poslušnost pøikázání Božích.
Ústava, pod kterou žijeme a která požehnala nejen nás, ale která se stala vzorem i pro další ústavy, je Bohem inspirovaná národní záštita, která zaruèuje svobodu a volnost, spravedlnost a rovnost pøed zákonem.
Nevím, co se stane v budoucnosti. Nechci znít negativnì, chci vás však upozornit na varování, která jsou v písmu a v uèení prorokù, která máme neustále pøed sebou.
Nemohu nevzpomenout na velké ponauèení skrývající se ve faraonovì snu o tuèných a hubených kravách a o plných a uvadlých klasech.
Nemohu nemyslet na ponuré varování Pánì, o kterém se píše ve 24. kapitole Matouše.
Jsou mnì, stejnì jako vám, známa prohlášení novodobých zjevení, že nastane doba, kdy zemì bude oèištìna, a že pøijde nepopsatelné utrpení s pláèem a truchlením a náøkem. (Viz NaS 112:24.)
Nechci troubit na poplach. Nechci být prorokem zkázy. Jsem optimista. Nemyslím, že nadešla doba, kdy nás má postihnout všeznièující katastrofa. Upøímnì se modlím, aby se tak nestalo. Musí být vykonáno ještì mnohé z Pánova díla. Musíme to vykonat my a po nás naše dìti.
Mohu vás ujistit, že my, kteøí jsme zodpovìdni za øízení záležitostí Církve, budeme moudøí a opatrní, jako jsme se o to snažili v minulosti. Desátky Církve jsou posvátné. Zachází se s nimi podle zpùsobu, který stanovil sám Pán. Stali jsme se velmi rozsáhlou a komplexní organizací. Provozujeme mnoho rozsáhlých a nákladných programù. Mohu vás však ujistit, že nepøekroèíme náš pøíjem. Nezadlužíme Církev. To, co dìláme, dìláme v rámci prostøedkù, které máme k dispozici.
Jsem tak vdìèný za zákon desátku! Je to Pánùv finanèní zákon. Je popsán nìkolika slovy ve 119. oddíle Knihy nauk a smluv. Vychází z moudrosti. Každému muži a ženì, každému chlapci a dívce, každému dítìti v této Církvi, kteøí platí poctivý desátek, a velký èi malý, vyjadøuji vdìènost za víru, kterou nesete v srdci. Pøipomínám vám i tìm, kteøí mají platit desátek, ale neplatí, že Pán nám slíbil úžasná požehnání. (Viz Mal. 3:10-12.) Také nám slíbil, že „ten, kdo dává desátky, nebude spálen pøi Jeho pøíchodu“. (NaS 64:23.)
Dìkuji tìm, kteøí platí postní obìti. Nestojí to dárce nic jiného než vzdát se jednou za mìsíc dvou jídel. Postní obìti se staly páteøí našeho programu sociální péèe urèeného pro pomoc tìm, kteøí jsou v nouzi.
Každý z nás ví, že válka, rozbroje, nenávist, utrpení všeho druhu není nic nového. Konflikt, jehož jsme dnes svìdky, je jen jiná forma konfliktu, který zapoèal válkou v nebesích. Cituji z Knihy Zjevení:
„I stal se boj na nebi: Michal a andìlé jeho bojovali s drakem, a drak bojoval i andìlé jeho.
Ale nic neobdrželi, aniž jest nalezeno více místo jejich na nebi.
I svržen jest drak ten veliký, had starý, kterýž slove ïábel a satanáš, svodící všecken okršlek svìta; svržen jest na zem, i andìlé jeho s ním svrženi jsou.
I slyšel jsem hlas veliký, økoucí na nebi: Nyní stalo se spasení, a moc, i království Boha našeho, a moc Krista jeho.“ (Zjev. 12:7-10.)
Musela to být strašná bitva. Síly zla stály proti silám dobra. Velký podvodník, syn jitra, byl poražen a vyhoštìn a vzal s sebou tøetinu zástupù nebeských.
Kniha Mojžíšova a Kniha Abrahamova vnáší další svìtlo na tento veliký boj. Satan chtìl vzít èlovìku svobodu volby a pøivlastnit si veškerou zásluhu, èest a slávu. V protikladu k tomuto plánu stál plán Otce, o nìmž Syn prohlásil, že ho naplní, a podle kterého pøišel na zem a položil svùj život, aby usmíøil høíchy lidstva.
Ode dnù Kainových až do souèasnosti je protivník velkým strùjcem strašlivých konfliktù, které pøinesly tolik utrpení.
Zákeønost a terorismus zaèínají u nìho. A neustanou, dokud se nevrátí Syn Boží, aby vládl a panoval v míru a spravedlnosti mezi syny a dcerami Božími.
Bìhem celých staletí žilo a zemøelo velmi velké množství mužù a žen. Nìkteøí možná zemøou bìhem konfliktu, který leží pøed námi. Pro nás, a my o tom vydáváme posvátné svìdectví, smrtí nic nekonèí. Tak jistì, jako existuje život zde, existuje i život po smrti. Díky velikému plánu, který se stal pravou pøíèinou války na nebesích, budou lidé žít dál.
Job se ptal: „Když umøe èlovìk, zdaliž zase ožive?“ (Job 14:14.) A odpovìdìl: „Vím, že vykupitel mùj živ jest, a že v den nejposlednìjší nad prachem se postaví.
A aè by kùži mou i èervi zvrtali, však vždy v tìle svém uzøím Boha.
Kteréhož já uzøím sobì, a oèi mé spatøí jej, a ne jiný.“ (Job 19:25-27.)
Nuže, bratøi a sestry, musíme konat svou povinnost, a je jakákoli. Možná budeme na èas zbaveni míru. Možná budeme zbaveni èásti svobody. Možná zažijeme nepohodlí. Možná se bude po nás dokonce žádat, abychom tak èi onak trpìli. Avšak Bùh, náš vìèný Otec, ochrání tento národ a všechny lidi z civilizovaného svìta, kteøí k Nìmu vzhlížejí. On prohlásil: „Blahoslavený národ, kteréhož Hospodin jest Bohem jeho.“ (Žalmy 33:12.) Naše bezpeèí spoèívá v pokání. Naše síla vychází z poslušnosti pøikázání Božích.
Buïme naplnìni modlitbou. Kéž se modlíme za spravedlnost. Kéž se modlíme za síly dobra. Kéž podáváme pomocnou ruku mužùm a ženám dobré vùle nehledì na jejich náboženské vyznání a na to, kde žijí. Stùjme pevnì proti zlu, doma i v zahranièí. Žijme tak, abychom byli hodni požehnání nebes, uèiòme ve svém životì nápravu, je-li to tøeba, a vzhlížejme k Nìmu, k Otci nás všech. On øekl: „Upokojtež se, a vìzte, že jsem já Bùh.“ (Žalmy 46:11.)
Je toto nebezpeèná doba? Ano, je. Není však tøeba se strachovat. Mùžeme mít mír v srdci, mír ve svém domovì. Každý z nás mùže pùsobit ve vìci dobra na tomto svìtì.
Kéž nám Bùh nebes, Všemohoucí, pomáhá a žehná našim krokùm po rùzných cestách v nejisté dobì, která pøed námi leží. Kéž k nìmu vzhlížíme s neselhávající vírou. Kéž jsme hodni vložit dùvìru v Jeho milovaného Syna, který je naším velkým Vykupitelem, a v životì èi smrti. O to se modlím v Jeho svatém jménu, ve jménu Ježíše Krista, amen.
Previous
