Troubení proroků na polnici STARŠÍ SHIRLEY D. CHRISTENSEN Kvorum Sedmdesáti Dnes stojí v čele tohoto díla proroci a apoštolové a toto dílo jde vpřed na celém světě. Když hledím na toto obrovské shromáždění, vidím ve své mysli nejenom ty, kteří jsou v Konferenčním centru, ale i vás, kteří se účastníte této konference po celém světě ve sborových domech i doma. Jakkoli blízko nebo daleko můžete být, jste velmi důležití pro dílo Páně a pro upevňování Církve tam, kde žijete. Jsme sjednoceni v lásce k Bohu, našemu Věčnému Otci. Ctíme Jeho jméno a jméno Jeho Jednorozeného Syna, Spasitele světa, a to Ježíše Krista. Na této konferenci nám budou – skrze moc Ducha Svatého – předávány pocity, které budou posilovat naši víru v Otce a Syna a které budou prohlubovat lásku k zásadám znovuzřízeného evangelia. Postupně nás tyto pocity k Nim přibližují a my pociťujeme ve svém životě jejich přítomnost a přejeme si celým svým srdce znát Jejich vůli a stát se Jim podobnými. Chtěl bych vám předat své poselství a svědectví, že dnes stojí v čele tohoto díla proroci a apoštolové a toto dílo jde vpřed na celém světě. Byli povoláni Bohem prostřednictvím zjevení. Vskutku to jsou proroci, vidoucí a zjevovatelé. Pán je miluje a my, členové Církve, je ctíme a hledíme na ně jako na služebníky žijícího Boha. Troubení proroků na polnici je dnes tak pronikavé, jako bylo kdykoli v minulosti, a svědectví proroků bude znít až do okamžiku, kdy se Pán Ježíš Kristus vrátí, aby vládl ve slávě. Doba, v níž žijeme, je podivuhodná, ale nebezpečná. Zdá se, že stabilita národů a světa jako celku se po celé zemi zhoršuje. Vidíme spory a nepřátelství mezi vůdci a národy, konflikty mezi společenstvími a sváry v rodinách. Porozumění naukám a učení Pána Ježíše Krista a používání těchto zásad v životě každé lidské bytosti je lékem na nemoci tohoto světa. Božské nauky a učení jsou jasně učeny proroky, jak dávnými, tak současnými, když jsou pohnuti Duchem Svatým. Když slyšíme tyto pravdy, jsou přenášeny do našeho srdce a mysli tímtéž Duchem. Když uvažujeme o úloze proroků, je důležité pochopit, že zaprvé proroci jsou povoláni Bohem a že On svědčí světu o jejich povolání. Dávná Kniha Abrahamova popisuje událost, jež nastala v předsmrtelné existenci, když Bůh pohlížel na duchy, které stvořil: „a Bůh viděl tyto duše, že byly dobré, a stál uprostřed nich a pravil: Tyto chci učiniti svými vládci; neboť stál mezi těmi, kteří byli duchové, a viděl, že byli dobří; a pravil ke mně: Abrahame, ty jsi jedním z nich, tys byl vyvolen dříve, nežli jsi se zrodil.“ (Abraham 3:23.) O Samuelovi, starozákonním prorokovi, písma zaznamenávají: „Rostl pak Samuel, a Hospodin byl s ním, tak že nedopustil padnouti žádnému slovu jeho na zem. Z čehož poznal všecken Izrael od Dan až do Bersabé, že Samuel jest věrný prorok Hospodinův.“ (1. Samuelova 3:19–20.) Kniha Mormon cituje Spasitele v dávné Americe, když zdůrazňoval důležitost Izaiášových starozákonních proroctví: „Vizte, nyní pravím vám, že máte zkoumati tyto věci. Ano, dávám vám přikázání, abyste pilně zkoumali věci tyto; neboť veliká jsou slova Izaiášova. Neboť mluvil jistě o všech věcech, které se týkají lidu mého, který je z domu Izraele; ... A všechno, co on mluvil, bylo a bude podle slov, která řekl... ... Bádejte v prorocích, neboť mnozí svědčí o věcech těchto.“ (3. Nefi 23:1–3, 5.) Zadruhé úlohou proroků je učit o Kristu a svědčit o Jeho božskosti a o Jeho poslání. Adam, první prorok, se svou manželkou Evou slyšeli hlas Páně a zavedli vzor pro dispensace, které následovaly. O této významné události je zaznamenáno, že „chválil Adam Boha a byl naplněn a začal prorokovati ohledně všech rodin země a pravil: Chváleno buď jméno mého Boha, neboť pro přestupek můj byly oči mé otevřeny a já budu míti radost v tomto životě a uzřím opět Boha v těle. A Eva, žena jeho, slyšela všechny tyto věci a měla radost a pravila: Kdyby nebylo našeho přestupku, nebyli bychom nikdy měli símě a nepoznali bychom nikdy dobro a zlo, radost našeho spasení a věčný život, který Bůh dává všem poslušným. A Adam a Eva velebili jméno Boží a oznámili všechny tyto věci svým synům a dcerám.“ (Mojžíš 5:10–12.) Helaman, dávný americký prorok, takto učil své syny Nefiho a Lehiho: „Uvažte proto, synové moji, uvažte, že musíte býti založeni na skále Vykupitele svého, kterým jest Kristus, Syn Boží; a jestliže pak vyšle ďábel mocné větry svoje a svoje šípy v bouři, ano když jeho krupobití a jeho mocná bouře se strhne nad vámi, pak nebude míti žádné moci, aby vás stáhl do propasti bědy a nekonečného neštěstí, pro skálu, na které jste vystavěni, kteráž jest bezpečným základem se kterého nemohou lidé, kteří naň staví, spadnouti.“ (Helaman 5:12.) Snad nejmocnější svědectví o Spasiteli dali v této dispensaci v roce 1832 prorok Joseph Smith a Sidney Rigdon: „A nyní, po mnohých svědectvích, jež o něm byla vydána, toto je svědectví poslední ze všech, jež my o něm dáváme: že On žije. Neboť jsme Ho viděli, ano, po pravici Boží, a slyšeli jsme Jeho hlas dosvědčující, že je Jednorozeným Otce – že jím, skrze něho a od něho světy byly a jsou stvořeny.“ (NaS 76:22–24.) Třetím charakteristickým znakem proroků je to, že jejich učení je zaznamenáno a následující proroci a učitelé mu učí obyvatele země. Starozákonnímu proroku Mojžíšovi Pán řekl: „Vstup ke mně na horu a buď tam; a dám tobě tabule kamenné, zákon i přikázaní, kteráž jsem napsal, abys je učil.“ (Exodus 24:12.) I v dnešní době dali Pánovi žijící proroci stejně naléhavé svědectví, když v roce 1995 svědčili světu o posvátné podstatě manželství a rodiny: „My, První předsednictvo a Rada dvanácti apoštolů Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů slavnostně prohlašujeme, že manželství mezi mužem a ženou je ustanoveno Bohem a že rodina je středem Stvořitelova plánu pro věčný osud jeho dětí... Prohlašujeme, že způsob, kterým je tvořen smrtelný život, je božsky určený. Potvrzujeme posvátnost života a jeho důležitost ve věčném Božím plánu... Vyzýváme odpovědné občany a vládní úředníky, ať jsou kdekoli, aby podporovali ty kroky, které jsou určené k udržení a posilování rodiny jako základní jednotky společnosti.“ („Rodina – Prohlášení světu“, Liahona, říjen 1998, 24.) Tito Pánovi apoštolové dali později své osobní svědectví také o poslání Ježíše Krista: „Se vší vážností vydáváme svědectví, že Jeho život, který je ústředním bodem celé lidské historie, nezačal v Betlémě, ani neskončil na Kalvárii. On byl Prvorozeným Otce, Jednorozeným Synem v těle, Vykupitelem světa... Vydáváme svědectví, že se jednoho dne vrátí na zemi... Bude kralovat jako Král králů a panovat jako Pán pánů a každé koleno před Ním poklekne a každý jazyk promluví v uctívání. Každý z nás bude předveden, aby byl od Něho souzen podle svých skutků a tužeb svého srdce.“ („Žijící Kristus – Svědectví apoštolů“, Liahona, duben 2000, 2–3.) Když uvažujeme o samotném základu nauk Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, vidíme, že jejich záměrem je předat duši každé upřímné osoby, jež prosí Boha ve víře, osobní svědectví o našem Pánu a Spasiteli a o roli proroků od počátku času až do tohoto okamžiku. Svědčím, že následnictví proroků pokračovalo od Josepha Smitha, prvního proroka této dispensace, až ke Gordonu B. Hinckleymu, dnešnímu prorokovi Páně. O tom vydávám své svědectví. Ve jménu Ježíše Krista, amen.