Věřím, Pane, spomoz nedověře mé PRESIDENT JAMES E. FAUST Druhý rádce v Prvním předsednictvu Podporující víra může být nejvyšší útěchou v životě. Každý z nás musí najít vlastní svědectví. Dnes ráno bych rád vydal pokorné svědectví těm, již prožívají osobní boje a pochybnosti o božském poslání Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Mnozí z nás občas prožívají to, co otec, který žádal Spasitele, aby uzdravil jeho dítě s „němým duchem“. Otec dítěte zvolal: „Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.“1 Všem vám, kteří máte váhavé pochybnosti a otázky, pravím: je možné pomoci vaší nevíře. V procesu přijímání a odmítání informací při hledání světla, pravdy a poznání má téměř každý – v tom či onom okamžiku – určité osobní otázky. To je částí procesu učení se. Podporující víra může být nejvyšší útěchou v životě. Každý z nás musí najít vlastní svědectví. Svědectví začíná, když vírou přijmeme božské poslání Ježíše Krista, hlavy této Církve; a proroka znovuzřízení, Josepha Smitha. Evangelium, jak bylo znovuzřízeno Josephem Smithem, je buď pravda, nebo ne. Abychom obdrželi všechna zaslíbená požehnání, musíme přijmout evangelium s vírou a úplně. Tato jistá víra však obvykle nepřichází najednou. Duchovně se učíme řádek za řádkem a předpis za předpisem. Joseph Hamstead, docent na londýnské univerzitě, hovořil o Církvi a jejích programech pro mládež a rodinu ke kolegům na této velké univerzitě. Jeden z nich řekl: „Líbí se mi tohle všechno, co se dělá pro rodinu atd. Kdybyste mohl vyjmout ten kousek o andělovi, který se zjevil Josephu Smithovi, mohl bych patřit k vaší Církvi.“ Bratr Hamstead odpověděl: „Ale kdybyste vyňal anděla, který se zjevil proroku Josephovi, potom bych já nemohl patřit k Církvi, protože to je její základ.“2 Mnoho lidí, podobně jako profesor na londýnské univerzitě, vidí absolutní zázrak této Církve a jsou přesvědčeni o tom, že má velké zásluhy a prostředky. Oceňují, co Církev může udělat pro své věřící. Postrádají však duchovní potvrzení, že Joseph Smith skutečně spatřil ve vidění Otce a Syna a že anděl Josephu Smithovi předal desky, ze kterých byla přeložena Kniha Mormon. Dojít poznání Boha je prvořadý duchovní dar, který může obdržet každý muž či žena. Joseph Smith obdržel toto poznání z první ruky od Boha. O mnoho let později, když stále přemítal o dopadu této a dalších událostí ve svém životě, sám řekl: „Nevyčítám nikomu, že mému příběhu nevěří. Kdybych nezažil to, co jsem zažil, sám bych tomu nevěřil.“3 Nikdo nebyl s chlapcem Josephem Smithem v Posvátném háji v Palmyře ve státě New York, když se zjevili Bůh Otec a Jeho Syn, Ježíš Kristus. Přesto i ti, kteří nevěří, že se to stalo, mohou zjistit, že je obtížné dokázat opak. Příliš se toho od té doby stalo, aby se dalo popřít, že se to odehrálo. Vy, kteří jako biblický otec říkáte: „Věřím, ... spomoz nedověře mé,“ můžete získat potvrzení následováním pokynu v Knize Mormon, který nás vyzývá, abychom se tázali „Boha, Věčného Otce, ve jménu Ježíše Krista“ ohledně pravdy, která může přijít pouze vírou v Krista a skrze zjevení. Jsou zde však dva nezbytné prvky. Člověk se musí „tázati se srdcem upřímným, s pevným předsevzetím“ a Bůh vám potom projeví mocí Ducha Svatého, že je to pravda. „A prostřednictvím moci Ducha Svatého můžete zvěděti pravdu všech věcí.“4 Prohlášení Josepha Smitha potvrzuje kromě Knihy Mormon další silný důkaz. Začnu Třemi svědky a Osmi svědky, kteří drželi v rukou desky a viděli rytiny a svědčili, že Kniha Mormon byla přeložena mocí Boží. Členové rodiny Josepha Smitha, kteří ho znali nejlépe, jeho poselství také přijali a uvěřili mu. Mezi věřícími byli jeho rodiče, jeho bratři a sestry a jeho strýc John Smith. Jeho starší bratr Hyrum dokázal svou úplnou víru v Josephovo dílo tím, že spolu s ním položil svůj život. Všichni tito spolehliví svědkové potvrzují prorokovo svědectví. Jeho nejbližší společníci absolutně věřili v božské poslání Josepha Smitha. Dva z nich, Willard Richards a John Taylor, byli s Josephem a Hyrumem, když byli zabiti. Joseph se Willarda Richardse zeptal, zda je ochoten jít s nimi. Willard jasně odpověděl: „Bratře Josephe, vy jste mne nežádal, abych s vámi překročil řeku – nežádal jste mne, abych přišel do Carthage – nežádal jste mne, abych šel s vámi do žaláře – myslíte si, že vás nyní opustím? Ale povím vám, co udělám; budete-li odsouzen k oběšení za velezradu, nechám se pověsit místo vás a vy budete svobodný.“5 John Taylor svědčil: „Josef Smith, prorok a vidoucí Páně, vykonal (s výjimkou Ježíše Krista) pro spásu lidstva na tomto světě více než kterýkoliv jiný člověk, který kdy žil na světě.“6 Pragmatický Brigham Young řekl: „Vždy, když pomyslím na to, že jsem vůbec kdy poznal Josepha Smitha, proroka, kterého Pán vzbudil a vysvětil a jemuž dal klíče a moc vybudovat království Boží na zemi a podporovat ho, se mi chce volat aleluja.“7 Podle mého názoru tito silní, inteligentní muži nemohli být oklamáni. Pro mne je také velmi přesvědčivé, že žádné jiné náboženství nehlásá, že má klíče vázat rodinné vztahy navěky. President Hinckley řekl: „Každý chrám, ať malý či velký, starý nebo nový, je výrazem našeho svědectví, že život za hrobem je tak skutečný a jistý jako smrtelnost.“8 Ti, kteří mají rádi svou rodinu, mají závažný důvod činit si nárok na vše převyšující požehnání zpečetění na věčnost v chrámech Božích. Pro všechny prarodiče, rodiče, manžely, manželky, děti a vnoučata je tato pečeticí moc a pravomoc korunující zásadou, vrcholem znovuzřízení „všech věcí“9 skrze proroka Josepha Smitha. Pečetění váže navěky. Toto požehnání může být poskytnuto těm, kteří nyní žijí, a zástupně také těm, kteří zemřeli, a tak může svazovat rodiny na věčnost.10 Dalším mocným důkazem božskosti tohoto svatého díla je pozoruhodný růst a síla této Církve na celém světě. Je to jedinečná instituce. Nic se jí zcela nevyrovná. Jak usoudil Gamaliel, když Petr a první apoštolové svědčili o božskosti Ježíše Krista: „Jestližeť jest z lidí ... dílo toto, rozprchneť se. Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti.“11 Toto vše je pravda, avšak každý člověk musí mít duchovní potvrzení mocí Ducha Svatého, které je mocnější než všechny smysly dohromady. Těm, již říkají: „Věřím, Pane, spomoz nedověře mé,“ mohu doporučit, abyste pohlíželi „s okem plným víry do budoucnosti“.12 Těm, kteří tak činí, Pán zaslíbil: „Budu mluvit k tvému rozumu a k tvému srdci prostřednictvím Ducha Svatého, který sestoupí na tebe a který bude sídliti v tvém srdci.“13 Mezi důvody, které lidé uvádějí, když plamínek jejich víry skomírá a zhasíná, patří lidské slabosti a nedokonalosti druhých; něco v dějinách Církve, co nemohou pochopit; změny v postupech v důsledku růstu a pokračujícího zjevení; nedostatek zájmu nebo přestupek. V jedné chvíli Pán řekl, že je Josephem Wakefieldem velmi potěšen.14 Byl oddaný a věrný a učil stovky lidí o prorockém díle Josepha Smitha. Ale v letech 1833 až 1834 ho v Kirtlandu ovlivnili někteří rozkolníci. Jednou byl u Josepha Smitha. Joseph vyšel z místnosti, kde překládal slovo Boží, a ihned si začal hrát s několika dětmi. „To [bratra Wakefielda] přesvědčilo, že [Joseph] není mužem Božím a že dílo je [tedy] falešné.“15 Joseph Wakefield v průběhu času odpadl, byl vyloučen a stal se pronásledovatelem Církve a Svatých. Jedna neaktivní členka si náhle uvědomila, že není obrácena do Církve, když její syn odešel na misii. Porovnávala se s druhými, jejichž působivé příběhy o obrácení slyšela a sama sebe se ptala: „Proč jsou tito lidé tak mocně obráceni a já, se svým pionýrským dědictvím, zůstávám neobrácena?“ Začala číst Knihu Mormon, i když pochybovala o její hodnotě, a shledávala ji nudnou. Potom jí přítelkyně dala výzvu. Řekla: „Říkáš, že věříš v modlitbu. Tak proč se o to nepomodlíš?“ Udělala to a poté, co se pomodlila, začala číst Knihu Mormon znovu. Již nebyla nudná. Čím více četla, tím více jí byla okouzlena a myslela si: „To nemohl napsat Joseph Smith – tato slova jsou od Boha!“ Dočetla ji a přemýšlela, jak jí Bůh řekne, že je pravdivá. Řekla: „Silná, nádherná a radostná moc mi procházela celým tělem ... Věděla jsem, že Ježíš Kristus byl vzkříšen, ... že Joseph Smith byl prorok, který viděl Boha a Ježíše Krista. Věděla jsem, že s Božím vedením zázračně přeložil dávné záznamy. Věděla jsem, že Joseph Smith obdržel zjevení od Boha.“ Změnilo to její život, protože nyní byla obrácena i ona!16 Těm, jejichž víra uvadla, se jejich důvody mohou zdát skutečné, ale tyto důvody nezmění skutečnost toho, co Joseph Smith znovuzřídil. Prorok Joseph Smith řekl: „Nikdy jsem vám neřekl, že jsem dokonalý, ale ve zjeveních, kterým učím, není žádná chyba.“17 Člověk nemůže úspěšně napadat pravé zásady nebo nauku, protože jsou věčné. Zjevení, která přišla skrze proroka Josepha Smitha, jsou stále správná! Je chybou dovolit rozrušení, pohrdavým poznámkám nebo urážkám, aby strhly dům naší vlastní víry. Můžeme mít jisté svědectví, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a Vykupitel lidstva, a že Joseph Smith byl prorok pověřený znovuzřídit Církev v našich dnech a době, aniž bychom úplně chápali všechny zásady evangelia. Když ale zvednete hůl, zvednete oba konce. A tak je tomu i s evangeliem. Jako členové Církve ho musíme přijmout celé. I omezené duchovní ujištění o některých hlediscích evangelia je požehnáním, a ostatní prvky, kterými si nejste jisti, mohou včas přijít skrze víru a poslušnost. Propast mezi tím, co je oblíbené, a tím, co je spravedlivé, se rozšiřuje. Jak prorokoval Izaiáš, mnozí dnes „říkají zlému dobré, a dobrému zlé“.18 Zjevení od proroků Božích nejsou jako pokrmy v bufetu, kde si některé vyberete a jiných si nevšimnete. Jsme velice zavázáni proroku Josephu Smithovi za mnoho velkých zjevení, která skrze něho přišla. Ve znovuzřizování duchovního poznání neměl sobě rovného.19 Zjevení dané Josephu Smithovi v březnu 1839 se naplnilo: „Končiny světa se budou tázati po tvém jménu a blázni tě budou tupiti a peklo se proti tobě rozzuří. Zatím co ti, kteří jsou čistého srdce, ti moudří, ti šlechetní a ctnostní, budou z tvých rukou požadovati radu, plnou moc a požehnání.“20 Vás, kteří věříte, ale přejete si, aby vaše víra byla posílena, vybízím, kráčejte s vírou a důvěrou v Boha. Duchovní poznání vždy vyžaduje používání víry. Svědectví o zásadách evangelia získáváme tím, že se podle nich poslušně snažíme žít. Spasitel řekl: „Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati ... učení.“21 Svědectví o účinnosti modlitby přichází skrze pokornou a upřímnou modlitbu. Svědectví o desátku přichází placením desátku. Nedovolte, aby vás vaše soukromé pochyby oddělily od božského zdroje poznání. S modlitbou jděte vpřed a pokorně hledejte věčné světlo, a vaše nevíra bude rozptýlena. Svědčím o tom, že budete-li pokračovat ve smysluplném procesu hledání a přijímání duchovního světla, pravdy a poznání, ono jistě přijde. Půjdete-li vpřed s vírou, zjistíte, že vaše víra vzroste. Poroste ve vaší hrudi jako dobré seménko, nebude-li vytrženo vaší nevírou.22 Věřím, že osobní svědectví každého člověka o Ježíšovi jako o Kristu přichází jako duchovní dar. Nikdo ho nemůže úspěšně popřít nebo zpochybnit, protože je to velice osobní dar pro toho, komu bylo dáno. Bude jako stále se dobíjející duchovní zdroj, aby udržovalo naše duchovní světlo svítící, aby nám ukazovalo cestu k věčnému štěstí. Svědčím ale, že může být něčím více – mnohem, mnohem více. Uzavřením smlouvy s „Bohem ... že budeme činiti jeho vůli a po celý svůj život [budeme] poslušni jeho přikázání ve všech věcech, které nám nakáže,“ jsou naše „srdce ... vírou ve jméno [Kristovo] proměněna“. A tak můžeme být „z něho [narozeni] a [státi] se jeho syny a dcerami“.23 Mám o tom spolehlivé poznání, což prohlašuji v posvátném jménu Ježíše Krista, amen. ODKAZY 1. Marek 9:17, 24. 2. Osobní korespondence. 3. History of the Church, 6:317. 4. Moroni 10:4–5; zvýraznění přidáno. 5. History of the Church, 6:616. 6. NaS 135:3. 7. Teachings of Presidents of the Church: Brigham Young (1997), 98. 8. „This Peaceful House of God“, Ensign, May 1993, 74. 9. Skutkové 3:21. 10. Viz NaS 110:15–16. 11. Skutkové 5:38–39. 12. Alma 5:15. 13. NaS 8:2. 14. NaS 50:37. 15. George A. Smith, Deseret News, 20 Jan. 1858, 364. 16. Viz Grace Jorgensen, „Every Member a Convert“, Ensign, Apr 1980, 70–71. 17. History of the Church, 6:366. 18. Izaiáš 5:20. 19. Viz NaS 135:3. 20. NaS 122:1–2. 21. Jan 7:17. 22. Viz Alma 32:28. 23. Mosiáš 5:5, 7.