Varujte se falešných proroků a falešných učitelů Starší M. Russell Ballard z kvora dvanácti apoštolů Varujte se těch, kteří hovoří v rozporu se slovy pravých proroků Božích a tato slova publikují. Na konci Spasitelovy pozemské služby k němu přišli Jeho učedníci s několika otázkami, které se týkaly budoucnosti: „Pověz nám, . . . které znamení příchodu tvého a skonání světa?“ Ježíš odpověděl: „Vizte, aby vás někdo nesvedl. Nebo mnozí přijdou pod jménem mým, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé. Budete slýchati zajisté boje a pověsti bojů . . . a budou hladové a morové a země třesení po místech. Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí.“ (Matouš 24:3-8.) Apoštol Pavel o těchto dnech varoval: „Nebo přijde čas, že zdravého učení nebudou trpěti, ale majíce svrablavé uši, podlé svých vlastních žádostí shromažďovat sami sobě budou učitele. A odvrátíť uši od pravdy.“ (2. Timoteovi 4:3-4.) Pavel také učil, že Pán „dal některé . . . apoštoly, některé pak proroky . . . Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, pro vzdělání těla Kristova. Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího . . . Abychom již více nebyli děti zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému.“ (Efez. 4:11-14.) Bratři a sestry, přesný čas druhého příchodu je znám pouze Otci. (Mat. 24:36.) Existují však znamení, že proroctví Písem, vztahující se k tomuto bouřlivému dni, se naplňují. Ježíš několikrát varoval, že před Jeho druhým příchodem „mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé“. (Mat. 24:11.) Je naší povinností jako apoštolů Pána Ježíše Krista být strážnými na věži a varovat členy Církve, aby se varovali falešných proroků a falešných učitelů, kteří číhají, aby polapili a zničili víru a svědectví. Dnes vás varujeme, že povstávají falešní proroci a falešní učitelé, a pokud nebudeme opatrní, dokonce i ti, kteří patří mezi věrné členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, padnou za oběť jejich podvodu. Joseph F. Smith dal moudrou a jasnou radu, která se týká nás v dnešní době: „Nemůžeme jako autoritativní přijímat nic, s výjimkou toho, co přichází přímo prostřednictvím určeného kanálu, ustanovených organizací kněžství, které jsou kanálem, který Bůh určil, aby jeho prostřednictvím oznamoval své úmysly a vůli světu . . . A v okamžiku, kdy jednotlivci vzhlížejí k nějakému jinému zdroji, v tom okamžiku se sami otevírají svůdným vlivům Satana a vystavují se nebezpečí, že se stanou služebníky ďábla, ztrácejí z pohledu pravý řád, prostřednictvím kterého se máme těšit z požehnání kněžství, překračují meze království Božího a ocitají se na nebezpečném území. Kdykoli vidíte povstávat člověka a prohlašovat, že obdržel přímé zjevení od Pána pro Církev nezávisle na řádu a kanálu kněžství, můžete ho považovat za podvodníka.“ (Gospel Doctrine, 5th ed. [1939], 41-42.) Když přemýšlíme o falešných prorocích a falešných učitelích, máme sklon přemýšlet o těch, kteří podporují zjevně falešnou nauku nebo kteří se domnívají, že mají pravomoc učit pravdivému Kristovu evangeliu podle vlastního výkladu. Často se domníváme, že tito jednotlivci jsou spojeni s malými radikálními skupinami na okraji společnosti. Avšak zdůrazňuji znovu - existují falešní proroci a falešní učitelé, kteří jsou, nebo alespoň prohlašují, že jsou, členy Církve. Existují ti, kteří bez pravomoci hlásají, že Církev schválila jejich produkty a praktiky. Varujte se jich. Členové Církve včera vyjádřili podporu Prvnímu předsednictvu a členům kvora dvanácti apoštolů jako prorokům, vidoucím a zjevovatelům a Gordonu B. Hinckleymu byla vyjádřena podpora rovněž jako presidentovi Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. On a pouze on v plnosti drží a používá všechny klíče Božího království na zemi. Jak vděční jsme my všichni, že známe presidenta Gordona B. Hinckleyho a že ho podporujeme. President Hinckley s jednoduchostí a mocí učí věčnému plánu spásy, kárá hřích, volá všechny lidi k pokání a k přijetí Krista a Jeho evangelia. Nauky věčné spásy nejsou nejasné nebo neurčité, ale spíše jsou v souladu se zjevenými pravdami, jak dávnými, tak současnými. President Spencer W. Kimball nám připomenul, že proroci „neustále volají proti tomu, co je nesnesitelné v očích Pána, proti znečištění mysli, těla a našeho okolí, proti vulgárnosti, krádeži, lhaní, pýše a rouhání, proti smilství, cizoložství, homosexualitě a všem ostatním formám zneužívání posvátné moci tvoření, proti vraždě a všemu, co se jí podobá, proti všem způsobům znesvěcování.“ Pokračoval: „Že tyto věci by mohly být v určité míře nalezeny i mezi Svatými, je stěží uvěřitelné . . . Naneštěstí však zjišťujeme, že to, že nám je ukázána cesta, nemusí nutně znamenat, že po ní kráčíme.“ („The False Gods We Worship“, Ensign, June 1976, 4.) Proto se varujme falešných proroků a falešných učitelů, mužů i žen, kteří se sami povolali, aby prohlašovali nauku Církve a kteří se snaží šířit své falešné evangelium a přitáhnout následovníky tím, že podporují sympózia, knihy a časopisy, jejichž obsah zpochybňuje základní nauky Církve. Varujte se těch, kteří hovoří v rozporu se slovy pravých proroků Božích a tato slova publikují a kteří aktivně obracejí na svou víru druhé s lehkomyslnou lhostejností k věčnému blahu těch, které svádějí. Podobně jako Nehor a Korihor v Knize Mormon i oni spoléhají na sofistiku, aby oklamali druhé a přilákali je ke svým názorům. „Před světem se vydávají za světlo, aby dosáhli zisku a byli od světa chváleni; nevyhledávají však blaha Sionu.“ (2. Nefi 26:29.) Před těmi varoval president Joseph F. Smith, když hovořil o „pyšných a chvástajících se jedincích, kteří čtou ve světle lampy vlastní ješitnosti, kteří vykládají podle pravidel, která sami vymysleli, kteří se stali sami sobě zákonem a tak se vydávají za jediné soudce svých vlastních skutků.“ (Gospel Doctrine, 381.) Nyní mi dovolte, abych vám uvedl několik příkladů falešného učení těch, kteří „čtou ve světle lampy vlastní ješitnosti“ a kteří, ačkoli „vždycky se učí, . . . nikdy ku poznání pravdy přijíti nemohou.“ (2. Tim. 3:7.) Falešnými proroky a falešnými učiteli jsou ti, kteří prohlašují, že prorok Joseph Smith byl obojaký podvodník, a kteří zpochybňují autenticitu Prvního vidění. Prohlašují, že Kniha Mormon a další kanonická díla nejsou starobylými Písmy. Rovněž se pokoušejí nově definovat povahu Božství a popírají, že Bůh v dnešní době dával a neustále dává zjevení svým vysvěceným prorokům, kterým byla vyjádřena podpora. Falešnými proroky a falešnými učiteli jsou ti, kteří se nadutě pokoušejí vytvořit nové výklady Písem, aby dokázali, že tyto posvátné texty nemají být čteny jako slovo Boha k Jeho dětem, ale jako pouhé vyjádření neinspirovaných mužů omezených vlastními předsudky a kulturními sklony. Proto dokazují, že Písma vyžadují nový výklad a že oni jsou jedinečně kvalifikováni tento výklad poskytnout. Pravděpodobně nejodsouzeníhodnější je, že popírají Kristovo vzkříšení a usmíření a dokazují, že žádný Bůh nás nemůže spasit. Odmítají potřebu Spasitele. Tito pomlouvači se zkrátka pokoušejí nově vykládat nauky Církve, aby odpovídaly jejich předem vytvořeným názorům, a při tomto procesu popírají Krista a Jeho vykupitelskou úlohu. Falešnými proroky a falešnými učiteli jsou také ti, kteří se pokoušejí měnit Bohem dané a na Písmech založené nauky, které ochraňují posvátnost manželství, božskou podstatu rodiny a základní nauku o osobní morálce. Obhajují nové definování morálky, aby ospravedlnili smilství, cizoložství a homosexuální vztahy. Někteří otevřeně bojují za legalizaci takzvaných manželství mezi stejným pohlavím. Aby ospravedlnili své odmítnutí neměnných Božích zákonů, které ochraňují rodinu, tito falešní proroci a falešní učitelé dokonce útočí na inspirované prohlášení o rodině, které bylo vydáno světu Prvním předsednictvem a dvanácti apoštoly v roce 1995. Bez ohledu na to, které konkrétní falešné nauky učí, falešní proroci a falešní učitelé jsou nevyhnutelnou součástí posledních dnů. Podle proroka Josepha Smitha „falešní proroci povstávají vždy, aby odporovali pravým prorokům.“ (Teachings of the Prophet Joseph Smith, sel. Joseph Fielding Smith [1976], 365.) V Pánově Církvi však neexistuje nic takového jako „loajální opozice“. Člověk je buď pro království Boží a stojí při obraně Božích proroků a apoštolů, nebo je proti němu. Lehi radil svým synům v dávné době a jeho rada je platná i pro nás dnes: „A Mesiáš přijde, až se naplní čas, aby člověčenstvo z pádu vykoupil. A protože jsou od pádu vykoupeni, stali se na věky svobodnými a mohou rozlišovati dobro od zla, sami za sebe jednati a nedati se ovlivňovati, ať je to i trestem zákona posledního velikého dne, podle příkazů, jež byl dal Pán. Proto jsou lidé svobodni podle těla; a všechny věci, jež člověku jsou prospěšny, jsou dány. A jest volno voliti svobodu a věčný život velikým zprostředkováním pro všechny lidi, nebo také zajetí a smrt podle moci a zajetí ďáblova, jehož snahou jest učiniti všechny lidi tak ubohými, jako je sám. A nyní - synové moji - jsem chtěl, abyste pohleděli na Velikého Zprostředkovatele a slyšeli jeho veliká přikázání a uvěřili jeho slovům a vyvolili si věčný život podle vůle Ducha Svatého.“ (2. Nefi 2:26-28.) Bratři a sestry, kéž jsme horlivě zaměstnáni v dobrých věcech. Kéž milujeme Otce a Jeho Syna, Ježíše Krista. Kéž podporujeme zjevení o znovuzřízeném evangeliu a kéž podle něho žijeme. Kéž milujeme své spolubližní a naplníme své srdce a duši světlem evangelia Ježíše Krista. Potom budeme zpívat spolu s Izaiášem: „Aj, Bůh silný spasení mé, doufati budu, a nebudu se strašiti; . . . [budu] vážiti vody s radostí z studnic toho spasení.“ (Iz. 12:2-3.) Z Pavlových inspirovaných slov galatským Svatým také víme, že: „Ovoce pak Ducha jestiť: Láska, radost, pokoj, tichost, dobrotivost, dobrota, věrnost, krotkost, středmost. Proti takovýmť není zákon. Jsme-liť Duchem živi, Duchem i choďme.“ (Gal. 5:22-23, 25.) Každý z nás, členů Církve, musí být svým přesvědčením i chováním příkladem toho, co skutečně znamená být Svatým posledních dnů. Náš příklad bude mít mocný vliv na druhé a způsobí, že znovuzřízené evangelium se pro ně stane mnohem významnějším, smysluplnějším, přesvědčivějším a žádoucnějším. Kéž my, každý z nás, vyzařujeme na druhé radost, důvěru, lásku a vřelost plynoucí z toho, že jsme součástí pravé Církve Kristovy. Naše učednictví není něco, co máme snášet s protaženým obličejem a těžkým srdcem. Ani to není něco, co máme žárlivě zadržovat ve svém nitru a nesdílet s druhými. Když porozumíme lásce, kterou k nám chovají Otec a Syn, náš duch se bude vznášet a my „[přijdeme] do Sionu se zpěvem věčně trvající radosti.“ (NaS 45:71.) Kéž s přátelstvím a láskou podáváme ruku svým bližním, včetně těch, kteří jsou jiného vyznání, a tak pomůžeme budovat lepší vztahy mezi rodinami a větší soulad v našem okolí. Mějme na paměti, že naše chování příliš často druhé odrazuje více než naše nauka. V duchu lásky ke všem mužům, ženám i dětem jim pomáhejme, aby získali porozumění a cítili se přijímaní a oceňovaní. Kéž máme na paměti, že je naší povinností být věrnými znovuzřízeným pravdám evangelia Ježíše Krista. Přijetí prorocké rady a snaha podle ní žít, to vyžaduje víru - skutečnou víru, naprostou a bezvýhradnou. Lucifer, nepřítel pravdy, nechce, abychom cítili nebo projevovali tento druh víry. Podporuje neposlušnost a zasévá vzdor do srdcí nerozvážných. Má-li úspěch, odvrátí se od světla do temnoty světa. Naše bezpečí a náš mír spočívá v tom, že pracujeme tak tvrdě, jak můžeme, abychom žili tak, jak si přejí Otec a Syn, a že se vyhýbáme falešným prorokům a falešným učitelům a jsme horlivě zaměstnáni v dobrých věcech. Vím, že Bůh žije. Ježíš je Kristus. Znovuzřízené evangelium je pravdivé a v tom, že jsme horlivě zaměstnáni v této pravdivé a posvátné práci, spočívá velká radost. O tom vydávám svědectví ve jménu Ježíše Krista, amen.