Starší Richard E. Turley st
Sedmdesátník
Toto velkolepé znovuzřízení nám poskytuje to, co potřebujeme, abychom rozeznávali falešné filozofie a životní styly, které . . . nejsou příjemné našemu Nebeskému Otci.
Asi před 10 lety jsme moje žena a já strávili většinu jedné neděle s mladým absolventem Harvardské univerzity, kterému jsme dělali hostitele. Tento mladý muž přijel do Salt Lake City, aby se přesvědčil o tom, jaká vlastně Církev doopravdy je. Jeho rodiče, žijící v Nové Anglii, mu pověděli, že prošli misionářskými lekcemi a plánují křest. Požádal je, aby s křtem posečkali, dokud nepřijede do Salt Lake City. Během prohlídky chrámového náměstí a dalších církevních objektů řekl, že by rád hovořil s někým, kdo má rovněž vědecké a technické vzdělání. Bylo mu doporučeno mé jméno a následně jsem měl telefonický hovor.
V té době jsme měli nabitý program a jediným volným dnem, kdy jsme si mohli s tímto mladým mužem popovídat, byla neděle. Řekli jsme mu, že chce-li vědět, jaký je mormonský život, budeme šťastní, připojí-li se k nám a stráví tento den s námi. Čas, který jsme strávili s tímto mladým mužem, byl zajímavý a příjemný. Vzali jsme ho tehdy na dvě shromáždění svátosti, na jedno, kde měli proslov jeden z našich synů a jeho manželka, a na další, kde jsme mluvčími byli my. Jakmile jsme vstoupili do budovy, kde jsme měli hovořit, setkali jsme se s biskupem, který nás pozval do své kanceláře na modlitební shromáždění. My všichni, včetně našeho mladého přítele, jsme poklekli okolo biskupova stolu a biskup pronesl pokornou předem nepřipravenou modlitbu.
Z biskupovy kanceláře jsme šli do kaple. Mladého muže jsme představili mladému páru, s nímž potom seděl po celou dobu shromáždění. Jak moje žena, tak já jsme mluvili o Knize Mormon, což bylo ideální obvzláště pro toho mladého muže, neboť byl vyzván, aby si Knihu Mormon přečetl.
Po shromáždění jsme ho vzali k nám domů a moje žena podávala jednu ze svých nejlepších večeří. Snažili jsme se rovnoměrně rozdělit svůj čas mezi svědectví, která jsme s ním sdíleli o Knize Mormon, Ježíši Kristu a znovuzřízení Jeho Církve. Příští den se vrátil do Bostonu.
O něco později se nám naskytla příležitost mluvit s jeho rodiči. Oznámil jim, že mormonská Církev je vskutku pravá. Také se jim zmínil o tom, že zatímco studoval Knihu Mormon, dokázal se zbavit pochybností, které měl o Ježíši Kristu.
Z našeho úhlu pohledu se mladík považoval za agnostika, což znamená, že pokládal za nemožné vědět o povaze a existenci Boha vyjma skrze přímou zkušenost. Naštěstí mu návštěva Salt Lake City poskytla tuto bezprostřední zkušenost a příležitost pozorovat jeden den v životě rodiny přináležející k této Církvi. Nemohl však dojít k závěru, že Ježíš je Kristus, pouze skrze své pozorování.
Když dokončil četbu Knihy Mormon, nalezl nejdůležitější klíč k poznání toho, zda je Kniha Mormon pravdivá a zda Ježíš je Kristus, a vlastně objevil absolutní klíč k poznání pravdy všech věcí. Moroni ve své závěrečné kapitole uvedl: „prostřednictvím moci Ducha svatého můžete zvěděti pravdu všech věcí.“ (Moroni 10:5.)
Během let jsem došel k poznání, že pouze mocí Ducha Svatého můžeme překonat propast mezi nejistotou a jistotou. To vysvětluje, proč Ježíš řekl to, co řekl v krajině Cesaree Filipovy. Ježíš se otázal učedníků: „Vy pak kým mne býti pravíte? (Matouš 16:15.)
A Petr odvětil: „Ty jsi Kristus, ten Syn Boha živého.“ (Matouš 16:16.)
Na to Ježíš odpověděl: „Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův; nebo tělo a krev nezjevilo tobě, ale Otec můj, kterýž jest v nebesích.“ (Matouš 16:17.)
Jinými slovy, Otec zjevil Petrovi, a On to může i nám nyní zjeviti, skrze moc Ducha Svatého, že Ježíš z Nazareta, jeho nejmilovanější a poslušný Syn, vskutku byl a je dlouho očekávaný Mesiáš, který byl předpověděn všemi Jeho proroky už od počátku světa.
Když jsem myslel na tohoto mladého muže z Bostonu, přemýšlel jsem také o mnoha dalších mladých lidech, kteří pátrají, ale dosud nevědí, jak nalézt odpověď na spoustu otázek, které život přináší. Mladí lidé nejsou osvobozeni od všech vlivů a stejně jako my i oni jsou vystaveni tomu, co apoštol Pavel nazývá „každým větrem učení.“ Dovolte mi, abych vám něco přečetl z Pavlovy epištoly Efezským, kde objasňuje, proč nám Pán dal apoštoly, proroky a další inspirující vedoucí a učitele: „Abychom již více nebyli děti zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému.“ (Efezským 4:11-14.)
Jsem tak vděčný za starověké a současné proroky, kteří nám napomáhají být si vědomi těch „točících se k oklamávání lstivému.“
Prorok Izaiáš měl vizi ohledně našich dnů, kdy Pán učiní následující: „já také divně zajdu s lidem tímto, divně, pravím, a zázračně. I zahyne moudrost moudrých jeho, a opatrnost opatrných jeho vymizí.“ (Izajáš 29:14.)
Toto velkolepé znovuzřízení nám poskytuje to, co potřebujeme, abychom rozeznávali falešné filozofie a životní styly, které, ačkoliv se zdají politicky a společensky přijatelné, nejsou příjemné našemu Nebeskému Otci. Jestliže agnostik následující Moroniovu výzvu může dojít k víře, jiní také mohou pochopit, proč máme tuto zemi na prvním místě. V obnoveném Mojžíšově záznamu Pán odpovídá na naši otázku, jaký je účel této země:
„Mojžíš vzýval Boha a pravil: Řekni mi, prosím tě o to, proč jsou tyto věci takovými a čím jsi je učinil?
Bůh pravil k Mojžíšovi: Pro své vlastní účely učinil jsem tyto věci . . .
Neboť to jest dílo mé a sláva má - uskutečniti nesmrtelnost člověka a život věčný.“ (Mojžíš 1:39.)
Tato země se hemží filozofiemi, které potlačují postavení člověka na zemi. Když si Mojžíš, jak čteme v jeho zprávě, myslel poté, co spatřil stvoření Boží, že člověk není nic, tak Bůh objasnil, že člověk je vším.
Prohlášení o rodině vydané Bratřími v roce 1995, které velmi jasně definuje Boží účely a vyhlídky pro lidstvo, je dalším příkladem a námětem pro naše úvahy.
Zatímco národy světa každoročně utrácejí miliardy ve snaze objevit více o původu a účelu země a její galaxie, odpověď je jasná. Země byla stvořena, aby sloužila lidstvu a pomohla nám získat „nesmrtelnost a věčný život“. Detaily stvoření jsou nepochybně zajímavé, ale daleko výše na stupni hodnot stojí potřeba učit se více o našem Stvořiteli a přijmout Jeho pozvání a následovat Ho tak, abychom i my mohli dosáhnout plnosti svých možností.
Duch nám bude nápomocen v našem hledání, jak překonávat propast mezi nejistotou a jistotou. Ježíš Kristus je naše světlo (viz 3. Nefi 18:24). Pojďme následovat toto jasné světlo, kterým je Ježíš Kristus a vyzývejme ostatní, aby činili totéž. Ve jménu Ježíše Krista, amen.
Previous
